Šumavský Blatný vrch, něco málo o místním klima 10 let od automatizace meteorologických měření

Nejvyšší polohy příhraniční centrální Šumavy byly po mnoha desetiletí zapovězeným územím a ani po zrušení železné opony se zde z meteorologického hlediska dlouhé roky nepodařilo zajistit odpovídající měření.  O výjimečnosti této oblasti mezi Velkým Roklanem, Blatným vrchem a Špičníkem (hřebenová oblast tzv. Podroklaní) svědčí především historické poznatky ze srážkoměrných záznamů z konce 19. století a následně z první poloviny 20. století uplatněné např. v Atlasu podnebí ČSR (1958), jehož vypovídací hodnota pro zdejší specifika klimatu není často dodnes zohledňována. Od konce 70. let minulého století probíhají z německé strany doslova u státní hranice měření srážek a sněhu pracovníky Národního parku Bavorský les. Pokud jde o dlouhodobé teplotní poměry nejvyšších poloh příhraniční Šumavy, od roku 1982 provozuje Německá meteorologická služba (DWD) profesionální meteorologickou stanici Grosser Arber na vrcholu Velkého Javoru v nadmořské výšce 1437 m, která nahradila dřívější poněkud nevhodně umístěnou stanici na vrcholu Velkého Falkensteinu (1315 m n. m.). Na počátku 90. let byla snaha podchytit na naší straně centrálního hřebene srážkové poměry pomocí totalizátorů, například na Hraniční slati na jižním konci Luzenského údolí, nebo na vrcholu Poledníku, které jsou ale také „hornímu Podroklaní“ poněkud vzdáleny. Do oblasti Podroklaní směřovaly následně i výzkumné aktivity některých institucí, z nichž z hlediska meteorologie lze považovat asi jako nejvýznamnější instalaci experimentální stanice V Koutě (Roklan) Hydrologickým ústavem AV ČR.

Snahy o vylepšení poznání klimatických charakteristik nejvyšších poloh Podroklaní, co by významné pramenné oblasti Otavy (Roklanský a Březnický potok), vyústily díky hrstce nadšenců do sledování počasí na Šumavě v instalaci automatizované meteorologické stanice do vrcholové oblasti Blatného vrchu. Stalo se tak koncem léta 2016, po předchozím proměřování celé hřebenové oblasti, a to ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava (NP Šumava), Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), Horskou službou ČR pro oblast Šumava (HS Šumava) a firmou Meteoservis, s.r.o. Meteorologická stanice s měřením teploty vzduchu, přízemní teploty, výšky sněhové pokrývky a úhrnu srážek na Blatném vrchu tak právě v těchto dnech slaví 10 let svého provozu.

Meteorologická stanice Blatný vrch měří v nadmořské výšce 1357 m, je součástí Hlásné a předpovědní povodňové služby, přenos a správu dat zajišťuje ČHMÚ. Stanice je v soukromém vlastnictví a na její zřízení, instalaci a provozu se finančně podíleli Antonín Vojvodík, Luboš Zahradník, Filip Musiol a Jan Procházka. Při vlastní instalaci stanice významně pomohli i členové HS Šumava. Konstrukci a zařízení stanice se kvůli tamním drsným klimatickým podmínkám a požadavkům ochrany přírody podařilo díky spolupráci s firmou Meteoservis postupně vhodně přizpůsobit k prakticky bezúdržbovému provozu. Před instalací automatizované meteorologické stanice byla na Blatném vrchu měřena teplota vzduchu pomocí dataloggeru a měření srážek a sněhových charakteristik prostřednictvím expedičních měření. Expediční měření jsou součástí pozorování i v současné době, jednou ročně navíc provádí na stanici inspekční měření pracovníci ČHMÚ.

Teplotní poměry na Blatném vrchu

Z dlouhodobějších měření a porovnání vyplývá pro vrcholovou oblast Blatného vrchu teplotní normál (1991–2020) průměrné roční teploty vzduchu 4,3 °C. V období posledních 10 let (2016–2025) je to však již 5,1 °C. Pro porovnání za stejné období, na Velkém Javoru (DWD) činí teplotní normál roční teploty vzduchu 3,9 °C a za posledních 10 let je roční průměr už 4,6 °C, na meteorologické stanici ČHMÚ na Churáňově (1118 m n. m.) je to 5,3 °C resp. 6,1 °C. Na Velkém Javoru i na Churáňově se při lineárním trendu vývoje průměrných ročních teplot od počátku století (2001–2025) otepluje stejnou rychlostí 0,6 °C za 10 let. Navíc jsou v porovnání se stejnými polohami severních hor Česka hřebeny Šumavy až o 1,5 °C teplejší. V průměru nejteplejším se stal na Blatném vrchu zatím rok 2024 s hodnotou 6,2 °C, kdežto nejchladnější roční průměr teploty vzduchu 4,0 °C naměřila stanice v roce 2021. 

Nejchladnějším měsícem za posledních 10 let bývá na Blatném vrchu v průměru leden s měsíční teplotou vzduchu -3,6 °C, naopak nejteplejší srpen s průměrem 14,1 °C. Zatím nejchladnější měsíc od roku 2016 byl leden 2019 s průměrnou měsíční teplotou vzduchu -6,8 °C, naproti tomu nejteplejším měsícem se stal srpen 2026 s průměrem 15,9 °C. V letošním červnu 2026 byla na Blatném vrchu také naměřena doposud nejvyšší teplota vzduchu 29,7 °C, nejnižší hodnotu -21,3 °C zaznamenala stanice 27. února 2018.    

Za celý rok se na Blatném vrchu vyskytne v průměru pouze 6 letních dní (Tmax ≥ 25,0 °C), ovšem letos to bylo v 18 případech, kdežto v letech 2017 a 2021 pouze jednou za rok. Tropické dny se zde po dobu měření zatím nevyskytly. Arktický den (Tmax ≤ -10,0 °C) zaznamenala stanice v průměru jednou za zimu, z toho ale některé zimy vůbec, na druhou stranu nejvíce 4x to bylo v únoru 2018. Ledových dní (Tmax < 0,0 °C) se za chladnou sezonu (říjen až duben, výjimečně květen) na Blatném vrchu vyskytne v průměru 63, nejvíce 98 to bylo v sezoně 2017/2018 a nejméně 45 v sezoně 2024/25. V případě mrazových dní (Tmin < 0,0 °C), které se zde nevyskytují jen v letních měsících, činí jejich poměrně nízký roční či sezonní průměr 145 s maximem 165 v sezoně 2016/17 a minimem 128 v sezoně 2022/23.

Naproti tomu v létě (červen, červenec, srpen) zde může být zajímavým výskyt a počet dní s přízemním mrazem. V průměru zde stanice naměřila v 5 cm nad zemí mráz 12x s průměrným minimem přízemní teploty -4,1 °C. Nejčastěji 20x mrzlo při zemi na Blatném vrchu v létě 2025 s nejsilnějším přízemním mrazem -6,6 °C. Přízemní mráz se zde tedy může vyskytnou kdykoliv v létě. Na ukázku v grafech průběh přízemních minim v létě 2019 a 2025 (zdroj dat: Meteo-Šumava a ČHMÚ)

Srážkové poměry v oblasti Blatného vrchu

Měření srážek na Blatném vrchu dokazuje, že tato oblast patří ke srážkově nejbohatším u nás. Roční průměrný úhrn srážek za období 2016–2025 zde byl ve výši 1705 mm. Z některých dalších srážkově bohatých lokalit V Česku vyplývají z dat ČHMÚ za stejné období průměrné roční srážkové úhrny na stanici Bílý potok, Smědava 1443 mm, Dvoračky 1519 mm, Labská bouda 1668 mm nebo Lysá hora 1444 mm.  Srážkově nejbohatší byl na Blatném vrchu rok 2023 s celkovým úhrnem 2176 mm a nejchudším rok 2025 s úhrnem pouhých 1145 mm. Projevuje se zde zpravidla výrazné zimní maximum, kdy měsíce prosinec a leden dosahují průměrné měsíční srážky 198 resp. 203 mm, naopak nejchudším měsícem byl za hodnocené období duben s průměrem 76 mm. Nejvyšší měsíční úhrn 420 mm byl na Blatném vrchu zaznamenán v prosinci 2023, naopak nejnižší 20 mm v březnu 2022.

Měření totalizátory ČHMÚ do určité míry potvrzuje srážkové poměry této oblasti, kdy o něco východněji a níže na Hraniční slati (1154 m n. m.) byl za stejné období 2016–2025 naměřen průměrný roční úhrn srážek 1600 mm, nebo dále na SZ, na Poledníku (1310 m n. m.), to bylo 1662 mm. Stejně tak výzkumnou experimentální stanici Hydrologického ústavu AV ČR v pramenné oblasti Roklanského potoka na lokalitě V Koutě (1225 m n. m.) charakterizuje za stejné období roční úhrn 1680 mm. Směrem k Velkému Roklanu srážky ještě narůstají, na severním úbočí této hory srážkoměrná  stanice Národního parku Bavorský les (NPV-BW) blízko státní hranice registruje v posledním desetileti průměrný roční úhrn 1743 mm. Přitom se zde jedná o dlouhodobější pokles srážek, když za normálové období (1991–2020) je zde uváděn roční úhrn 1856 mm (pro předchozí normál dokonce 1955 mm). Ze srovnávacích měření dle okolních stanic tak vyplývá pro stanici Blatný vrch současný dlouhodobý srážkový normál 1805 mm. Pro porovnání, v případě známé šumavské srážkoměrné stanice Prášily je tento dlouhodobý normál 1419 mm nebo profesionální meteorologické stanice na vnitrozemském vrcholu Šumavy Churáňov 1092 mm.

Sněhové poměry na Blatném vrchu

Masív Blatného vrchu díky své nadmořské výšce a poloze vůči převládajícímu proudění v chladném půlroce je schopen zachytit větší množství srážek ve formě sněhu. V oblasti Šumavy tak zpravidla patří ke sněhově nejbohatším lokalitám, i když se na celkovém poklesu sněhových charakteristik i zde projevuje změna klimatu s rostoucí teplotou vzduchu. Za období posledních 10 zimních sezon zde dosahovala průměrná maximální výška sněhové pokrývky 160 cm a doba trvání souvislé sněhové pokrývky 175 dní. Další měřenou charakteristikou je zásoba vody ve sněhu, jejíž průměrné maximum bylo 614 mm. Mezi sněhově nejbohatší zimy patřily na Blatném vrchu v posledních 10 letech ty v sezonách 2017/18 a 2018/19, kdy se výška sněhové pokrývky dostala přes 2 m, nejdelší dobu ale ležel sníh v sezoně 2016/17, kdy bylo zaznamenáno 193 dní se sněhovou pokrývkou. Mezi sněhově nejslabší zimní sezony patřila ta 2022/23, kdy zde ležel sníh pouze v 157 dnech s naměřeným maximem 123 cm, nebo sezona 2024/25 s naměřeným maximem jen 117 cm. Nejnižší zásoby vody ve sněhu pro jarní tání jen 350, resp. 360 mm, byly v sezonách 2022/23 a 2025/26, kdežto v sezoně 2018/2019 bylo naměřeno maximum vody ve sněhu 940 mm, tedy 940 litrů vody na každém metru čtverečným sněhové pokrývky.

První více centimetrová a vícedenní sněhová pokrývka napadne na Blatném vrchu zpravidla koncem října, během listopadu ale ještě roztaje a až od poslední listopadové dekády sníh už vydrží celou zimu, většinou do konce dubna, nebo do konce první květnové dekády. I když při mimořádně teplém počasí na přelomu let 2022/23 zde sníh na více než týden zcela výjimečně roztál. Jinak se v lednu, únoru a březnu sněhová pokrývka na Blatném vrchu vyskytuje nepřetržitě. V září 2024 napadl sníh netradičně už v první polovině září, kdy 14. září ráno bylo zaznamenáno na tu dobu velmi neobvyklých 15 cm tajícího sněhu (v noci zaznamenala stanice dokonce přes 20 cm). Maximum sněhu pak bývá na Blatném vrchu od poloviny ledna do poloviny března, dříve to bylo i počátkem dubna. Poslední sníh sezony napadl 16. května v letech 2016 a 2026.

Z historických záznamů bylo v oblasti Blatného vrchu více než 250 cm sněhu naposledy začátkem dubna 2009, více než 300 cm sněhu pak naposledy v březnu 2005, nejvíce pak přes 350 cm v březnu 1988. Z historicky nejbohatších šumavských zim, jakými byly například ty v roce 1944 nebo 1970, se záznamy z oblasti Blatného vrchu zatím ověřit nepodařilo.

Celá hřebenová oblast horního Podroklaní od Velkého Roklanu přes Steinschachten, V Koutě a k Blatnému vrchu, i dále až za Špičník k Luzenskému údolí, se vyznačuje nejen v rámci Šumavy poměrně výjimečnými klimatickými charakteristikami, zejména pokud jde o úhrny srážek a sněhovou pokrývku.  Meteorologická stanice Blatný vrch s již desetiletým automatizovaným měřením je v tomto ohledu získávání poznatků významným přínosem a zdrojem dat pro hydrometeorologickou, provozní a ochranářskou praxi rozvíjenou v rámci dlouhodobé spolupráce spolku Meteo-Šumava s ČHMÚ, se Správami NP Šumava a Bavorský les, Hydrologickým ústavem AV ČR, HS Šumava a dalšími.