Hladina Lipna nejníže od roku 2006

Hladina vody v přehradní nádrži Lipno od jara prakticky nepřetržitě klesá. Za poklesem stojí kombinace meteorologických a vodohospodářských faktorů. Meteorologické příčiny spočívají jednak ve sněhově výjimečně chudé zimě a jednak v letošních podprůměrných srážkách. Zima se zejména ve své druhé polovině vyznačovala nejen v povodí Lipna, ale i na celé Šumavě, velmi nízkou a často jen nesouvislou sněhovou pokrývkou se slabou zásobou vody (hodnotili jsme v článku Sníh na Šumavě v zimní sezoně 2024/2025). Ze sněhu tedy moc vody pro průběžné doplňování vody do přehrady nezbylo. Celkové úhrny srážek se již v polovině ledna dostaly pod dlouhodobý průměr a pokračující trend vyústil v rekordně suchý půlrok (nejsušší půlrok od 60. let). Situaci se v tomto směru moc nezlepšila ani přes srážkově normální červenec a nadnormální září. Z vodohospodářského hlediska přispěla k poklesu hladiny Lipna povinnost vypouštět z přehrady 6 kubíků (m³) vody za sekundu, zatímco přítok často dosahoval jen 2 kubíků. Výsledkem tak v tomto případě bývá deficit kolem 4 tis. litrů každou sekundu, a to bez započítání výparu z vodní plochy o rozloze přes 4 500 hektarů..

V říjnu se hladina Lipna obvykle drží na kótě mezi 723 a 724 metry nad mořem. Letos je však nižší o zhruba 1 až 1,5 metru, aktuálně je hladina na kótě 722,43 m n. m. (k 21. 10.). Pokud se podíváme do historie posledních 25 let, nižší hodnoty byly zaznamenány pouze v letech 2003, 2004 a 2006, kdy hladina klesla i pod kótu 722 metrů nad mořem. Před dvěma lety zažila přehrada zcela opačnou situaci. Na Vánoce 2023 dosáhla hladina Lipna nejvyšší hodnoty za poslední dekádu (725,15 m n. m.). Mohly za to deštivý listopad a vydatné sněhové srážky na začátku prosince, po kterých následovala výrazná obleva spojená s dalšími dešťovými srážkami. Podrobnosti jsme tehdy přinesli v článku Hladina Lipna na desetiletém maximu.

Kvůli letošnímu výraznému poklesu hladiny se k Lipnu obrací pozornost nejen hydrologů a vodohospodářů, ale také například Českého rybářského svazu. Na obnažených plážích a březích zde totiž zůstávají uvězněny tisíce chráněných mlžů, jako jsou velevrubi tupí nebo škeble rybničné. Tito vodní živočichové se nedokážou sami přesunout do hlubších míst, což pro ně může být i fatální. Omezen zůstal kvůli nízké hladině i provoz přívozu mezi Horní Planou a Bližší Lhotou, podobně i provozovatelé rekreačních plavidel. Nízká hladina obnažila ostrůvky, na březích jsou k vidění pařezy stromů z padesátých let minulého století, kdy došlo k napouštění přehrady. Nízká hladina Lipna přináší ale i svá pozitiva. Například v Černé v Pošumaví na 50 místních dobrovolníků na akci „Kamenobraní“ vyčistilo od kamení místní pláž. Dočasné zarůstání obnažených břehů vegetací může po opětovném napuštění vylepšit životní podmínky pro ryby a vodní živočichy. K vidění se také nabízejí zajímavé a netradiční pohledy.

O výstavbě přehrady Lipno se rozhodlo v roce 1946, o rok později začaly přípravné práce. Stavební práce probíhaly v letech 1952 až 1959. V roce 1960 došlo ke zprovoznění vodního díla, které má největší plochu v republice, při maximálním naplnění 4870 ha. Objem nádrže dosahuje přes 309 mil m³ vody. Délka vzdutí nádrže je 44 km, délka břehů dosahuje 150 km a největší šířka je přes 5 km. Průměrná hloubka dosahuje 6,5 m, největší hloubka je u samotné hráze a to 25 m (parametry VD Lipno I dle Povodí Vltavy, s. p., pdf soubor).