Sněhové (ne)poměry na hřebenu Šumavy na konci března

V jarním období se z pohledu sněhových charakteristik na horách obvykle zvýrazňují rozdíly na lokalitách s různou nadmořskou výškou, orientací svahů a expozicí vůči slunci a větru. Dochází tak často k výrazným nepoměrům na jinak výškově a klimaticky podobných lokalitách. Konec března, resp. začátek dubna je také obdobím, kdy z pohledu meteorologického, pokud jde o teplotu vzduchu a úhrn srážek, končí zimní a začíná letní půlrok. Sněhová pokrývka zde hraje významnou roli pro lokální klima, hydrologickou bilanci, ale i třeba pokud jde o začátek vegetačního období. Ve vyšších polohách Šumavy bývaly v dřívějším období častější srážky ve formě sněhu a na konci března ještě vysoké vrstvy sněhu, což se poslední roky jaksi vytratilo. Přitom na počátku roku byla ještě poměrně velká naděje na odlišný průběh zimy (např. článku: Na hřebenu Šumavy poprvé přes 1 m sněhu). Bohužel letošní druhá polovina zimy se v tomto směru dále už nepředvedla, čemuž odpovídají i současné sněhové poměry na Šumavě na konci března. Přehled o výšce sněhu z celé Šumavy před posledním březnovým víkendem jsme uvedli v pravidelném sněhovém zpravodajství (Sněhový servis 28. března).

Podrobnější sněhové poměry na Šumavě na konci března jsme se vydali dokumentovat na hraniční hřeben, kde jsme provedli i tradiční expediční měření sněhu a srážek. Vysoký nepoměr v množství a rozdělení sněhu dokumentují snímky pod textem, kdy slunci a větru exponované hřebenové partie v oblasti vrcholu Třístoličníku (Dreisessel, 1312 m n. m.) mají místy už i nesouvislou sněhovou pokrývku, zatímco odvrácené pramenné oblasti přítoků Studené Vltavy na hřebenu Trojmezné disponují sněhovou pokrývkou o výšce až 70 cm se zásobou vody ve sněhu kolem 320 mm (litrů na metr čtvereční). I tyto relativně vyšší hodnoty jsou pro období konce března značně podprůměrné, jak dokumentuje níže meziroční porovnání výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na příkladu grafů z meteorologické stanice Plechý. Souvislá sněhová pokrývka se nenachází ani v nejsněžnější obci Šumavy, bavorském Mitterfirmiansreutu na SV svahu Almbergu, kde nedaleká srážkoměrná stanice Vorderfirmiansreut (Philippsreut, DWD) hlásila poslední souvislý sníh v polovině března (obvykle to bývalo do dubna).

Expediční měření sněhu zahrnuje kromě kontroly měření automatických meteorologických stanic i další profilová měření výšky sněhové pokrývky a také měření vodní hodnoty sněhu. Tedy výpočet množství vody, který sněhová pokrývka obsahuje. Vodní hodnota sněhu se udává podobně jako srážky v mm, tzn. litry vody na metr čtvereční. Podobná měření probíhají zpravidla ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), zejména s Oddělením aplikované hydrologie, který data přebírá a dále vyhodnocuje. Konkrétně se jedná např. o výpočet zásob vody ve sněhu, který pomáhá vodohospodářům lépe plánovat manipulace na přehradních nádržích, hydrologům a meteorologům pro klimatologii a bilancování v rámci povodí, ale také pro předpovědní službu. Expediční měření sněhu využíváme také pro odhad měsíčního úhrnu srážek na odlehlých lokalitách Šumavy, kde běžné metody měření srážek nejsou možné, nebo má jejich použití jistá omezení.