Ani září se s mrazem nepředvedlo
Spoluautor: Jan Procházka
Září bylo na území České republiky teplotně nadnormální s průměrem 14,1 °C, podrobně o tom informuje tradičně Infomet.cz. Oproti normálu (1981 – 2020) bylo září teplejší o 1,3 °C. Nejnižší teploty měsíce byly naměřeny na Šumavě. Vůbec nejnižší teplotu jsme zaznamenali tentokrát na stanici Horská Kvilda AV (-3,9 °C), pomyslnou druhou příčku obsadila nedaleká stanice Kvilda – Perla (-3,7 °C), následovala Rokytská slať (-3,6 °C). Prvních šest příček obsadily šumavské stanice. Mimo Šumavu bylo nejchladněji v září na krušnohorské Rolavě (-2,9 °C) a na stanici Pohoří v Novohradských horách (-2,7 °C). Z šumavských hřebenových stanic bylo nejchladněji na vrcholech Plechý (1,1 °C), Boubín a Velký Javor (shodně 1,3 °C). Za zmínku stojí stanice Malá Mokrůvka či V Koutě, které měří nedaleko vrcholů a zaznamenaly minima pod bodem mrazu. Minima v polohách pod 700 metry klesla většinou mezi 3 °C až 5 °C.
Září bylo na rozdíl od letních měsíců srážkově chudé a slunečné, což vytvářelo také lepší podmínky pro častější výskyt mrazových dnů. To se projevilo významně více v oblasti Šumavy, v porovnání s dalšími tradičně mrazivými oblastmi jiných pohoří, jak uvádí tabulka 2 v přehledu lokalit, kde v září nejčastěji mrzlo. Jako mrazový den je počítán den, kdy teplota vzduchu měřená ve standardní výšce (2 m) poklesne pod bod mrazu v termínu od 21 h místního středoevropského času (SEČ, resp. aktuálně 22 h letního času – SELČ) předešlého dne do 21 h běžného dne. Údaj se zapisuje k příslušnému večernímu termínu.
Jako den (resp. noc) s přízemním mrazem je počítán den s poklesem hodnoty teploty vzduchu pod bod mrazu u přízemního teploměru (v 5cm nad zemí, zpravidla sečeným trávníkem nebo sněhovou pokrývkou) v termínu od 19 h (resp. 21 h) předešlého dne do 07 h SEČ běžného dne (v září 20 – 08 h SELČ). Údaj se do některých databází zapisuje k příslušnému rannímu termínu. Pokud není přízemní teplota měřena automatickým čidlem, tak se skleněný minimální teploměr z přízemního stojánku přes den uklízí, aby se instaloval opět navečer. U automatických stanic s automatickým měřením přízemní teploty vzduchu, mohou být její minima v období s krátkým dnem a dlouhou nocí naměřena i po uvedeném ranním termínu, i proto zde evidujeme nejnižší hodnotu tak jako u standardní teploty vzduchu v čase mezi 21 h – 21 h (resp. 22 h – 22 h SELČ) a hodnoty se proto nemusí shodovat s údaji v oficiálních databázích (SYNOP, ČHMÚ). Sledování a předpovědi přízemního mrazu mají největší význam ve vegetačním období, kdy běžně nemrzne. V období, kdy běžně mrzne se o přízemním mrazu často ani nehovoří. Přestože je září klimatologicky již podzimním měsícem, patří stále do období vegetační sezóny a pěstitelé proto věnují výskytu přízemních mrazíků zvýšenou pozornost. Nejnižší hodnoty přízemní teploty vzduchu jsou na Šumavě sice měřeny a dosahovány většinou mimo obce a zahrádky, přesto se v září i na těchto lokalitách silnější přízemní mráz vyskytl (např. Volary, Arnoštov, Pasečná či Řasnice) a vegetační sezónu někde takto již i ukončil. Nejnižší hodnoty přízemního mrazu v měsíci září na vybraných lokalitách přináší tabulka 3. Že se přízemní mráz v září na Šumavě vyskytuje velmi často, dokladují počty dnů s přízemním mrazem u vybraných lokalit v tabulce 4.
Jak kde mrzlo v loňském srpnu, se můžete podívat zde.
Teplotní minima stanic z celé Šumavy a vybraných stanic ČR za měsíc září:
Lokalita | min teplota v °C | ||
Horská Kvilda AV | -3,9 | ||
Kvilda – Perla | -3,7 | ||
Rokytská slať | -3,6 | ||
Březník | -3,5 | ||
Knížecí Pláně | -3,5 | ||
Žďárek | -3,2 | ||
Rolava (Krušné h.) | -2,9 | ||
Javoří pila | -2,7 | ||
Pohoří (Novohradské h.) | -2,7 | ||
Volary, Luční potok | -2,7 | ||
Volary, Stögrova Huť – Jedlový potok | -2,7 | ||
Jizerka, rašeliniště (Jizerské h.) | -2,2 | ||
Schnellenzipf (D) | -2,2 | ||
Dobrá, Malý luh | -2,1 | ||
Jelení (Krušné h.) | -2,1 | ||
Bedřichov, Nová louka (Jizerské h.) | -1,9 | ||
Pasečná | -1,9 | ||
Pasečná – Horský potok | -1,9 | ||
Volary, Mlýnský potok | -1,9 | ||
Zbytiny | -1,9 | ||
Arnoštov | -1,8 | ||
Hliniště | -1,8 | ||
Modrava | -1,8 | ||
Orlické Záhoří (Orlické h.) | -1,8 | ||
Řasnice | -1,8 | ||
Salcerův Mlýn | -1,6 | ||
Velká Jizerská louka (Jizerské h.) | -1,6 | ||
Volary, ČOV | -1,5 | ||
Borová Lada | -1,4 | ||
Březník – myslivna | -1,4 | ||
Horní Jizera (Jizerské h.) | -1,4 | ||
Lenora, Houžná – kemp | -1,3 | ||
Malá Mokrůvka | -1,2 | ||
V Koutě | -1,2 | ||
Zbytiny, Spálenec | -1,2 | ||
Jizerka (Jizerské h.) | -1,0 | ||
Kepelské Zhůří | -1,0 | ||
Černá v Pošumaví | -0,9 | ||
Světlá Hora (okr. Bruntál) | -0,5 | ||
Orlické Záhoří – Vodárna (Orlické h.) | -0,4 | ||
Potštát, Boškov (okr. Přerov) | -0,4 | ||
Lysá hora (Beskydy) | -0,3 | ||
Luční bouda (Krkonoše) | -0,3 | ||
Rýmařov (okr. Bruntál) | -0,3 | ||
Filipova Huť | -0,2 | ||
Kvilda | -0,2 | ||
Volary, Tolarova ul. | -0,2 | ||
Králický Sněžník (Jeseníky) | -0,1 | ||
Chroboly | 0,0 | ||
Bílý potok, Smědava (Jizerské h.) | 0,3 | ||
Zlatý stoleček | 0,5 | ||
Šindelová | 0,9 | ||
Plechý | 1,1 | ||
Borkovice, Blatská stoka (okr. Tábor) | 1,2 | ||
Boubín | 1,3 | ||
Velký Javor (D) | 1,3 | ||
Ardršpach | 1,4 | ||
Poledník | 1,6 | ||
Velhartice | 1,7 | ||
Zwiesel (D) | 1,7 | ||
Březník – hřeben | 1,8 | ||
Velké Chvojno | 1,8 | ||
Smrčina | 1,9 | ||
Vyšší Brod | 2,0 | ||
Ždánidla | 2,0 | ||
Churáňov | 2,1 | ||
Jezerní hora | 2,2 | ||
Bučina | 2,5 | ||
Dreisessel (D) | 2,5 | ||
Vimperk, Homolka | 2,6 | ||
Strakonice | 2,7 | ||
Větřín | 2,7 | ||
Polom | 2,8 | ||
Vimperk | 2,8 | ||
Čkyně | 2,9 | ||
Tisovka, Ktiš | 3,0 | ||
Prachatice | 3,2 | ||
Volary, pod Kamenáčem | 3,3 | ||
Bazumský hřeben | 3,4 | ||
Zdíkov | 3,5 | ||
Špičák (Železná Ruda) | 3,9 | ||
Kašperské Hory | 4,1 | ||
Klatovy | 4,5 | ||
Husinec | 4,6 | ||
Hojsova Stráž | 4,8 | ||
Křemže | 4,9 | ||
Vlkonice | 5,0 | ||
Český Krumlov | 5,1 | ||
Nicov | 5,1 | ||
Zámyšl | 5,7 | ||
zdroj dat: ČHMÚ, ÚH AV ČR, PřF UK, ZFJU, VÚV TGM, NP Šumava, wetter-eggerszell.de a sumava.eu