Vyhodnocení zimy 2020/2021 na vrcholu Plechý

Ivo Rolčík, Jan Procházka a Zbyněk Klose

Meteostanice Plechý v nadmořské výšce 1344 m n.m. měří teplotu vzduchu a výšku sněhu již sedmou zimu. Lze tak porovnat, jaká byla meteorologická zima 2020/2021 z hlediska průměrných teplot, či dnů s teplotou pod bodem mrazu. Na podrobnější a hlavně přesnější porovnání zatím ale chybí delší pozorovací řada.

Co se týče průměrné teploty, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou klimatologickou zimu hodnoty -2,5 °C, což je 3. nejteplejší zima za dobu měření. Nejstudenějším měsícem zimy se stal leden (-5,4 °C), zároveň to byl 4. nejstudenější měsíc za dobu měření. Nejteplejší byl prosinec (-1,0 °C), jen nepatrně chladnější byl únor (-1,2 °C). 

Vývoj teplot lze také zobrazit graficky v tzv. boxplotu, viz čtyři grafy níže. Využito bylo průměrných denních teplot, z kterých jsou grafy sestaveny. Graf tvoří tak zvaná „krabice“ čili střed dat, spodní a horní čtvrtina dat je označena tzv. „fousama“. Pokud byly v některých měsících extrémní hodnoty průměrné denní teploty, zobrazují je tečky. Černá čára uvnitř „krabice“ značí medián (střední hodnotu) a modrá tečka průměrnou hodnotu měsíční (zimní) teploty vzduchu. Červenou čárou je v grafu zobrazena průměrná teplota za všechny doposud hodnocené měsíce, respektive zimy.

Dalším parametrem, který lze z hlediska teplot hodnotit, je počet dnů s mrazem, tedy dnů, kdy teplota klesne pod nulu. V právě skončené zimě bylo takových dnů jen 70, tedy nemrzlo ve 20 dnech. Jde o druhý nejnižší počet mrazových dnů za 7 posledních zim. Nejméně dnů s mrazem zaznamenal prosinec (22), naopak nejvíce leden (28).

Ledových dnů, tedy dnů s celodenním mrazem, kdy maximum nepřekročí hodnotu -0,1°C bylo v klimatologické zimě 2020/2021 pouhých 27. Jde tak v tomto ohledu o nejhorší zimu posledních let. Nejvíce ledových dnů bylo v prosinci a to 12, naopak nejméně lednových dnů bylo v lednu a to jen 6. Poslední 4 zimy mají co do počtu ledových dnů sestupný trend. Pro úplnost dodejme, že více ledových dnů za rok zaznamenají horské hřebeny než horská údolí. U mrazových dnů je tomu často naopak.

V zimním období lze vyhodnotit i tzv. „arktické dny“, tedy dny, kdy maximální denní teplota nepřekročí hranici -10°C. Jsou zimy, kdy takový den není zaznamenán ani jeden, jindy se vyskytne několik takových dnů v řadě za sebou. V letošní zimě byly zaznamenány 2 arktické dny a to 11. února (maximální teplota -12,0 °C) a 12. února (-11,2 °C). Za posledních sedm zim se vyskytlo pouze 11 artických dnů.

Hřebenové partie hor nejsou u minimálních teplot závislé na zmenšené oblačnosti či na bezvětří, jak je tomu například u mrazových kotlin. Hlavním kritériem je příliv studeného vzduchu ve výšce, pro meteorology sledovaná hladina 850 hPa (tedy přibližně nadmořská výška 1500 m). V proběhlé zimě bylo nejchladnější období v druhé dekádě měsíce února, kdy bylo naměřěno -18,0 °C. Jde o teplotu nejnižší za poslední 3 zimy.

Maximální denní teploty v zimním období v hřebenových partiích jen velmi sporadicky dosahují hodnot kolem 10 °C, v naprosté většině případů při silných inverzních situacích, kdy ve vyšších vrstvách atmosféry proudí velmi teplý vzduch. V letošní zimě byla hranice 10 °C překročena ve třech po sobě jdoucích dnech v poslední dekádě měsíce února. Bylo překonána i doposud nejvyšší naměřená teplota klimatologické zimy, nová hodnota je 14,3 °C.

Následující tabulka je výsledkem dvou předchozích, uvádí měsíční amplitudu teplot, tedy teplotní rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší teplotou v daném měsíci. V únoru 2021 byla doposud nejvyšší měsíční amplituda, která překonala poprvé hranici 30 °C. Ta nejnižší byla v lednu 2019, kdy se po celý měsíc teplota nedostala nad bod mrazu a bylo zaznamenáno 31 ledových dnů.

V další tabulce se na chvílí zastavíme u sněhové pokrývky. Ta se na Plechém měří pomocí ultrazvukového čidla. Přesnost měření se několikrát za zimu na této stanici kontroluje ručním přeměřováním sněhové pokrývky, souběžně se provádí měření vodní hodnoty sněhu (SVH). Klimatologická zima trvala 90 dnů, z toho 82 dnů ležela souvislá sněhová pokrývka. Jde tak o nejnižší počet dnů se souvislou sněhovou pokrývkou za dobu měření. Sníh ležel celý únor i leden, ale v prosinci jen 23 dnů. Za sedm klimatologických zim dohromady neležela souvislá sněhová pokrývka pouze v 14 dnech (2% všech dnů). 

U sněhové pokrývky lze hodnotit i výšku sněhu. Tento parametr ale zařazujeme spíše pro zajímavost, protože maximální výška sněhu není obvykle v hřebenových partiích Šumavy zaznamenána v období klimatologické zimy, ale většinou v březnu, někdy i v dubnu. Nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena v klimatologické zimě 2017/2018 v měsíci lednu a to 205 cm. V právě skončené zimě bylo sněhové maximum v lednu jen 104 cm, nižší maximum vykazuje dle tabulky zima 2014/2015. 

Podobně jako výška sněhové pokrývky je z hlediska hodnocení sněhu zásadním parametrem i jeho vodní hodnota. Sněhová vodní hodnota neboli zásoba vody obsažená ve sněhu roste v průběhu zimy a taktéž nejvyšších hodnot dosahuje na hřebenech hor až na jaře, často ještě později než maximum výšky sněhu. Vodní hodnotu měříme na několika místech v okolí stanice a následně uvádíme průměrnou hodnotu v mm vodního sloupce, tedy stejně jako úhrn srážek. V rámci aktuálního hodnocení klimatologické zimy porovnáváme údaje zaznamenané vždy a pouze ke konci února, takže v tomto směru nemusí vypovídat o celkovém obrazu celé zimní sezóny. Každopádně toto orientační porovnání ukazuje, že se jedná o druhou nejnižší hodnotu od zimy 2014/2015.

Klimatologická zima 2020/21 vyšla z hlediska průměrné teploty vzduchu jako celek v kontextu zde hodnocených zim jako průměrná, ikdyž s většími výkyvy, mrazových i ledových dnů bylo podprůměrné množství. Sněhová pokrývka neležela po celé období, jak bývá v těchto výškách obvyklé, navíc vody ve sněhu je méně než v předchozích zimách.