Jak to bývá se sněhem ke konci roku na Šumavě?

Jan Procházka a Ivo Rolčík

Vánoční svátky bývají obdobím, pro které je vyžadována předpověď počasí o něco intenzivněji, než pro jiné části roku, a to nejčastěji ve spojitosti s pravděpodobností výskytu sněhu. Jde tedy vesměs o otázky, zda bude na Vánoce, či Štědrý den bílo, nebo ne. V tomto příspěvku orientovaném na Šumavu se ale nebudeme věnovat ani předpovědi počasí, ani ne pouze otázce „bílých Vánoc“. Zaměříme se na poslední dekádu prosince s přesahem do Nového roku (21. prosinec – 1. leden), a to zejména na výskyt sněhové pokrývky v různých polohách Šumavy za posledních 10 letech.

Ke zmíněnému hodnocení delšího období „kolem Vánoc“ a různých poloh Šumavy nás vedou především následující skutečnosti:

a) poslední roky se v zimních projevech počasí výrazně odlišují od předešlých dekád, mimo jiné svým teplejším charakterem. Dá se tedy předpokládat, že i pro letošní konec roku budou pro Šumavu více vypovídající charakteristiky z námi hodnocených let 2012 až 2021, než z těch dřívějších období,

b) sněhová pokrývka je ve větší míře ovlivněna lokalitou a nadmořskou výškou, proto je její výskyt i na konci roku v různých polohách Šumavy velmi variabilní,

c) obyvatelé a turisté na Šumavě neprovozují volnočasové aktivity pouze na Štědrý den nebo o vánočních svátcích, ale zpravidla po delší období počínaje začátkem vánočních prázdnin, či končícími svátky, až do Nového roku,

d) předpovědí a hodnocení pouze Štědrého dne je již v tuto chvíli k dispozici dostatek.

Podívali jsme se proto orientačně na výšku a výskyt sněhové pokrývky v období konce roku za poslední desetiletí 2012 až 2021. K hodnocení jsme použili data z meteorologických stanic potažmo známých lokalit, jako jsou Volary (v nadmořské výšce 760 m) – města Šumavy s nejvyšším počtem obyvatel, Kvilda (1059 m) – zdejšího centra běžeckého lyžování, Březník (1137 m) – přírodně a turisticky výjimečného horského údolí centrální Šumavy a Plechý (1344 m) – lokality nejvyšších poloh Šumavy, která je i díky své hraniční hřebenové stezce oblíbeným cílem zimních výšlapů.

Z průběhu výšky sněhové pokrývky je zřejmé, že hřebeny Šumavy, ale i vyšší polohy centrální části pohoří mívají s koncem roku většinou dostatečnou sněhovou pokrývku, horší to bylo v letech 2014 a 2020, a výjimečně špatný začátek zimy byl v tomto ohledu v roce 2015, kdy nebyl sníh prakticky žádný. Ve všech polohách pak byl sněhově nejbohatší konec roku 2017, kdy na hřebenech Šumavy, ale i na Březníku, ležel sníh s výškou přes jeden metr. Pokud se přece jen zaměříme na samotné Vánoce, tak hodnocení ukazuje na to, že Štědrý den bývá z vánočních svátků na sníh nejchudší a potom se situace s výškou sněhu většinou postupně zlepšuje, ikdyž ne nijak výrazně.

Pro dokreslení sněhové jistoty jsme vyhodnotili počet dnů se sněhem. V grafu jsou vyjádřeny počty dnů za posledních 10 let, kdy se alespoň nějaká sněhová pokrývka od Vánoc do Nového roku vyskytovala. Kromě let 2015 a 2020 měly nejvyšší polohy sníh prakticky vždy, u Kvildy je zřejmé narušení trvání sněhu v posledních letech, a ve Volarech se stává zřídka, aby se sníh vyskytoval po většinu dnů poslední části roku. V roce 2019 se ve Volarech nevyskytoval sníh ani jeden den. V průměru (poslední sloupec s číslem v grafu) se pak vyskytuje sníh ve Volarech v 5, na Kvildě v necelých 10, na Březníku v 10,5 a na Plechém v 11 dnech z celkových 12 dnů hodnoceného konce roku.

Jak to bude v letošním roce, se dozvíme již brzy, ale aktuální předpovědi pro nějaké znatelné zlepšení trendu posledních let moc šancí zejména pro střední polohy Šumavy nedávají.

Několika snímky níže zde trochu přiblížíme vánoční období z pohledu sněhu a počasí na Šumavě ve vybraných letech.

Sněhově bohatý konec roku 2017 na Březníku (29. prosince), Plechém a Trojmezí (25. prosince), foto: JP