Březnová minima nižší na severu

Březen skončil na území České republiky jako teplotně normální, ve své tiskové zprávě (k dispozici ZDE) to uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I přes to, že byl březen v normálu, skončil s průměrnou teplotou 4,7 °C (1,5 °C nad normálem z let 1991-2020) jako 14. nejteplejší od roku 1961. Během března se vyskytlo několik chladnějších epizod, nejnižší teploty měsíce byly na nejmrazivějších lokalitách naměřeny hned v jeho počátku, na Šumavě pak byl silnější mráz i ve druhé dekádě. Výrazně lepší podmínky pro dosažení nejnižší teploty měly tentokrát pohoří na severu a západě republiky. Hned na čtyřech stanicích v Jizerských horách a na jedné v Krušných horách poklesla teplota pod -20 °C. Březnové minimum patří stanici Velká Jizerská louka (-25,3 °C), následuje Horní Jizera (-23,9 °C) a Jizerka, rašeliniště (-23,6 °C). Do první desítky nejchladnějších lokalit se „probojovaly“ i tři šumavské stanice, kde nejchladněji bylo na stanicích Kvilda – Perla (-19,1 °C), Březník a Rokytská slať (shodně -18,7 °C). V naší tabulce opět uvádíme 30 nejmrazivějších lokalit České republiky (tabulka vlevo) a zvlášť Šumavy, včetně německých meteostanic (tabulka vpravo). Pro zajímavost uveďme, že nejslabší mráz naměřila v březnu stanice Praha – Klementinum s minimem -2,0 °C.

Nejčastěji v měsíci březnu naopak mrzlo na Sněžce, 27 dní z celkových 31. Na Králickém Sněžníku a šesti šumavských stanicích Arnoštov, Knížecí Pláně, Pasečná, Stögrova Huť, Luční potok (Volary) a Žďárek mrzlo v 26 dnech, na stanicích Borová Lada, Březová Lada a Volary, Mlýnský potok v 25 dnech března. Přízemní minima teploty nebyla v březnu vzhledem k časté přítomnosti čidla ve sněhu na horách porovnatelná, v nižších polohách (do 400 m n. m.) stojí za zmínku nejsilnější přízemní minima v Držkové (-17,7 °C), Velkém Chvojně (-15,9 °C) a Hejnicích (-15,5 °C).