Meteorologická konference v Roudnici se šumavskou stopou

Jan Procházka a Ivo Rolčík

Ve dnech 19. až 21. září 2023 jsme se v Roudnici nad Labem zúčastnili výroční konference České meteorologické společnosti (ČMeS). Konference s názvem Česká meteorologická konference 2023 byla pořádána ve spolupráci ČMeS s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, Českým hydrometeorologickým ústavem a Matematicko-fyzikální fakultou UK, a navázalo se tak na již bezmála šedesátiletou tradici pravidelných setkávání české, dříve československé odborné komunity lidí zabývajících se meteorologií, klimatologií a příbuznými obory. Hlavním cílem ČMeS a konference je rozvíjet tyto obory a vzájemně se informovat o aktuálním dění, představit probíhající výzkumné aktivity, výsledky, projekty, či nedávno vyšlé knihy nebo články. Kromě toho v rámci jednání proběhlo představení současného stavu Elektronického meteorologického slovníku, co by významného výsledku činnosti terminologické skupiny ČMeS a jeho zasazení do mezinárodního kontextu, nebo udělení cen osobnostem za významný přínos v oblasti meteorologie a práci v ČMeS.

Šumavská témata, se kterými jsme na meteorologickou konferenci v Roudnici přijeli letos, se věnovala revizi a aktuální situací kolem monitoringu mrazových lokalit na Šumavě. Tento monitoring zde má velmi bohatou historii a svým rozsahem se díky charakteru pohoří a aktivitám několika nadšenců vymyká obdobným sledováním nejen v Česku, ale i v zahraničí. Vždyť od konce 70. let, kdy s příslušným měřením teploty vzduchu dle meteorologických standardů začal Antonín Vojvodík na Horské Kvildě, se podařilo proměřit a zdokumentovat více než 40 mrazových lokalit, tzv. mrazovek Šumavy od oblasti Přední Výtoně na JV až po oblast Prášilska na SZ Šumavy. Rozdílům mezi standardním měřením teploty vzduchu a jinými metodami měření přinášející odlišné výsledky se věnoval i druhý příspěvek, který vznikl na popud a v režii ČHMÚ, pobočky Ostrava, a kde jsme přispěli s výsledky našeho šumavského výzkumu při několikaletých srovnávacích měřeních. Výsledky ukázaly, že největším problémem při měření teploty vzduchu je neodpovídající umístění stanice a použití nevhodných radiačních krytů pro čidla teploty, kdy zjištěné rozdíly vyvolaly na konferenci poměrně velký ohlas a zajímavé diskuse.

Kromě vlastního konferenčního jednání byl součástí celé akce i doprovodný odborný program, jež zahrnoval například návštěvu plavební komory s historickým vodočtem a záznamem mnoha povodňových stavů na Labi, v nedalekých Doksanech pak exkurzi na specializované pracoviště ČHMÚ tamní observatoře s mezinárodní fenologickou zahrádkou a řadou standardních i specifických klimatologických sledování, výstup na horu Říp, nebo návštěvu hydrologického a klimatologického archivu dat v budově bývalého mlýna v Brozanech nad Ohří, kde jsme měli možnost nahlédnout a diskutovat nad historickými výkazy a záznamy dat o počasí.