Sníh na Tři krále na vrcholech Šumavy
Máme leden, nejchladnější měsíc v roce, a žádná ze šumavských meteorologických stanic 5., 6. ani 7. 1. 2023 nehlásí souvislou sněhovou pokrývku nebo alespoň poprašek. A to ani ty v nejvyšších polohách. Takový stav v novodobé historii nepamatujeme.
Pro nejvyšší vrcholy Šumavy můžeme nahlédnout do historických dat Německé meteorologické služby (DWD – Deutscher Wetterdienst), kde jsou pro stanici na nejvyšším vrcholu Šumavy Grosser Arber (Velký Javor) v udávané nadmořské výšce 1437 m k dispozici data o lednovém sněhu od roku 1983. Nejméně sněhu na Tři krále, tedy 6. ledna, hlásili meteorologové z této stanice v letech 2016 a 1990, a to 18, resp. 20 cm, předloni to bylo 23 cm. Nejvíce sněhu, 213 cm bylo na Velkém Javoru naopak tento den v roce 2002. Na české straně na nejvyšším hřebenu Šumavy máme díky pozorování pracovníků NP Šumava, členů Horské služby a amatérských meteorologů pravidelné informace o lednové sněhové pokrývce od roku 1998 na lokalitě Plechý (1344 m n. m.). Zde bylo na Tři krále nejméně sněhu 16 cm v roce 2016, 26 cm v roce 2010 a 27 cm v roce 2021, naopak nejvíce 170 cm v roce 2002.
Nepoměrně delší historii souvislého měření, i když v o poznání nižší nadmořské výšce (ovšem s precizními záznamy profesionální meteorologické služby), má vrcholová stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na Churáňově (1118 m n. m.). Zde dle dostupných dat od roku 1961 nebyl žádný sníh 6. ledna pouze v roce 1988 (ale vyskytoval se den předtím i den poté), v roce 1964 byl zaznamenán alespoň poprašek. Naopak nejvyšší sněhovou pokrývku meteorologové hlásili v podobě 135 cm v roce 1967. Letos je to na Churáňově za více než 60 let teprve podruhé, kdy 6. ledna nebyla zaznamenána souvislá sněhová pokrývka nebo sněhový poprašek.
V nižších polohách Šumavy je tento jev přiměřeně poloze a nadmořské výšce častější, ale na nejvyšším hřebenu se ve zmíněném období „kolem Tří králů“ (5. – 7. ledna) se stavem bez souvislé sněhové pokrývky letos setkáváme zřejmě vůbec poprvé. Výstižnější přiblížení letošního tristního stavu z pohledu sněhu k datu 6. ledna může níže poskytnout srovnávací graf z uvedených vrcholových meteorologických stanic Šumavy za období let 1961 až 2023.
To, že na žádné šumavské meteorologické stanici, ani pohledově ve svém okolí, nezaznamenáváme v těchto dnech sněhovou pokrývku, ale ještě neznamená, že se na Šumavě plošně žádný sníh nevyskytuje. Jsou lokality, které si díky své poloze a svému mikroklima dokáží udržet i souvislou vrstvu sněhu, pokud zde v minulém období sníh v dostatečném množství napadl. Jsou to například chladná vrchoviště (rašeliniště) vyšších poloh v uzavřených enklávách příhraniční Šumavy a obdobně chráněné lokality (před větrem) v oblastech s výskytem mladé horské smrčiny – viz ilustrační snímky z 6. ledna. Zde sníh odtává i za podobně nezvykle teplého počasí velmi pomalu, bude i nadále nezanedbatelným zdrojem vody pro šumavské potůčky horní Šumavy a přispívat k celkově chladnějšímu mikroklima zmíněných lokalit.
To samozřejmě nic nemění na faktu, že v těchto dnech zažíváme, asi nejen na horní Šumavě, sněhově zcela výjimečně chudé období. A tak místo abychom se po šumavských stezkách v lednu proháněli na běžkách a měřili sníh, jezdíme po nich místo toho na kole a měříme spíše vodu….
Prakticky na celé Šumavě není v současné době z pohledu sněhu co měřit, ani sněholatí na hřebenech, ani automatikou v šumavských centrech (foto 6. ledna 2023)
Pomalu tající souvislé „ostrovy“ sněhu na vrchovištích a v mladé horské smrčině horní Šumavy sice nemohou dělat radost vyznavačům zimních sportů a turistiky, ale při nejmenším přispívají k lepší vodnosti krajiny a chladnějšímu mikroklima těchto specifických lokalit Šumavy (foto 6. ledna 2023)
