Stanice Černá v Pošumaví slaví 30 let provozu

Ivo Rolčík a Jan Procházka

Psal se 14. červenec roku 1993. Na okraji Černé v Pošumaví u Lipenské přehrady v nadmořské výšce 739 m n. m. začalo měření Českého hydrometeorologického ústavu na nové lokalitě. V klasické plastové budce bylo umístěno hned několik lihových teploměrů pro aktuální, minimální či maximální teplotu vzduchu. Dále byly v budce umístěny přístroje termograf (pro týdenní záznam teploty vzduchu) a hygrograf (pro záznam vlhkosti vzduchu). Vedle budky stály dva válce na srážky, jeden na manuální měření a druhý srážkoměr, tzv. ombrograf na zápis srážek v týdenním cyklu. Vše doplňoval 10 metrů vysoký stožár, na kterém byl umístěný anemometr, tedy přístroj na měření rychlosti a směru větru. V té době šlo o přístroj, který připomínal letadlo bez křídel se směrovkou. Posledním přístrojem byl tzv. slunoměr na měření doby trvání slunečního svitu, kdy sluneční svit přes skleněnou kouli vypaloval do pásky rýhu. Páska se musela měnit každý den v roce, popsat a ručně spočítat, jak dlouho daný den sluneční svit trval. Tehdejší měření znamenalo 3x denně v daných termínech odečíst teploty, zjistit stav půdy a pokrytí oblohy oblačností. V ranním termínu se navíc změřily srážky, odečetlo minimum přízemního teploměru a změřila výška celkové sněhové pokrývky a nového sněhu. Úkonů bylo opravdu hodně. Většinu záznamů dnes za pozorovatele dělají automatické přístroje, které manuální měření postupně nahrazují. Černá v Pošumaví stála právě u samotného zrodu automatizace stanic sítě ČHMÚ v České republice. Firma Meteoservis z Vodňan zprovoznila v únoru roku 1996 první automatickou stanici právě v Černé, kde probíhalo kontrolní měření jak nového automatického systému, tak toho do té doby zavedeného. Celkově tedy stanice měří meteorologické prvky a jevy už 30 let a základní klimatologická charakteristika stanice je k dispozici na našem webu zde.

Teplota: Průměrná teplota vzduchu je za dobu měření 6,4 °C. Nejteplejší roky jsou z poslední dekády (2014, 2015 a 2018), kdy průměrná roční teplota dosáhla na 7,5 °C. Naopak nejchladnějším rokem s průměrem 4,5 °C se stal rok 1996. Mráz se vyskytuje v průměru 152x za rok. Nejsilnější mráz za 30 let měření byl v lednu 2006, kdy se teplota dostala na -28,2 °C. Na stejný měsíc připadá i rekordní přízemní minimum s hodnotou -32,2 °C. Nejvíce krát mrzlo v roce 2021 a to ve 181 dnech, naopak nejméně mrazových dní (120) bylo zaznamenáno v roce 2014. O síle zimy dobře referuje statistika dnů s celodenním mrazem, tedy tzv. ledových dní. Těch je průměrně za rok 38. Mezi jednotlivými lety ale panují velké rozdíly. Opět platí, že v poslední dekádě ledových dnů je výrazně podprůměrné množství, pouze ve 2 letech bylo více než průměr. Nejbohatší na celodenní mráz byl rok 1996 (76), naopak nejméně (14) jich bylo v roce 2016. Letní den je v průměru 29x za rok. Nejvyšší počet letních dnů byl naměřen v roce 2003 (56), naopak nejméně jich bylo v roce 2009 (16). Tropických dní bývá díky vyšší nadmořské výšce u Lipenské přehrady relativně málo, v průměru jde jen o 6 dní za rok. Jsou léta, kdy se nevyskytne žádný takový den (v sedmi letech za dobu měření). Nejvyšší počet tropický dní byl v roce 2003 (21). Tou vůbec nejvyšší doposud naměřenou maximální teplotou je zatím 34,2 °C z roku 2015.

Srážky a sníh: Srážkově patří levý břeh Lipenské přehrady vzhledem k nadmořské výšce a poloze spíše k těm sušším oblastem Šumavy. Projevuje se zde srážkový stín za hraničním hřebenem. V průměru spadne v Černé v Pošumaví za rok 726 mm srážek. Srážky nad 1 mm za den jsou zaznamenány průměrně ve 115 dnech za rok. Nejsušším rokem, kdy bylo zaznamenáno i nejvíce letních i tropických dní, byl rok 2003. Tehdy spadlo jen 563 mm. Do povědomí se ale zapsal rok 2002, kdy většinu Čech zasáhly zničující povodně. Tehdy stanice v Černé naměřila roční úhrn 1047 mm. V žádném dalším roce nad 1000 mm za rok nespadlo. Pokud se zaměříme na měsíce, tak rekordní srážky byly v právě zmíněném roce 2002 při srpnových povodních. To spadlo 382 mm srážek. Na zcela opačném konci je listopad roku 2011, kdy prakticky nepršelo a měsíční úhrn činil pouhých 0,7 mm. Nižší roční úhrn srážek znamená i chudší sněhovou pokrývku, která se udrží méně dní. Průměrně leží sníh 71 dní za zimu, ale v poslední dekádě bylo dosaženo průměru jen v zimě 2018/2019, tedy poslední roky jsou na sněhovou pokrývku chudé. Nejdéle se sníh držel v zimě 2005/2006 a to 139 dní. Sněhová pokrývka tehdy ležela prakticky celou zimu nepřetržitě (od listopadu do dubna), což se za třicetiletou historii měření už nezopakovalo. Navíc v této zimě byla změřena i nejvyšší sněhová pokrývka 127 cm na začátku března 2006. Velmi zajímavé je, že ta následující zima 2006/2007 jako by chtěla průměr vyrovnat a sněhová pokrývka ležela pouhých 20 dní za celou zimu.

Vítr: Lipenská přehrada a její okolí díky své poloze je relativně větrná. Dle statistik stanice jsou nejvyšší nárazy větru v zimních měsících, naopak ty nejnižší v září a v dubnu. Maximální náraz větru byl změřen v lednu 2003 a 2007 a to 29,9 m/s, což je v přepočtu bezmála 108 km/hod. (statistiky jsou k dispozici z let 2001 – 2023, pozn. aut.). Stanice je umístěna za kopcem, takže při západních větrných situacích je v tzv. závětří a hlavní nárazy tak nejsou zaznamenány v plné síle.

Sluneční svit: Historie měření slunečního svitu začala na stanici v listopadu 1995, tedy dva a půl roku po zahájení měření. Nejslunečnějším měsícem, respektive měsícem s nejdelším trváním slunečního svitu, je statisticky červenec (217 hodin), následuje srpen (215) a červen (212). Vůbec nejslunečnějším měsícem za dobu měření byl červenec 2006, kdy úhrn trvání doby slunečního svitu dosáhl 315 hodin. Nejnižší úhrn slunečního svitu má prosinec (53 hodin), následuje leden (58) a listopad (66). Nejméně slunečního svitu za dobu měření stanice zaznamenala v lednu 2010 a to necelých 20 hodin.

30 let nepřetržitého měření je u klimatologické stanice milník. U takové řady dat se již začínají používat data pro standardní klimatologická hodnocení nebo uznávat rekordy pro každý den v roce, stanice s takovou řadou se již bere jako dlouhodobě měřící. Kromě ČHMÚ, co by vlastníka této stanice a správce naměřených dat, je potřeba v této souvislosti poděkovat především místním pozorovatelům za jejich dlouholetou každodenní systematickou činnost při dokumentaci zdejších meteorologických charakteristik.