Extrémní zářijové srážky způsobily povodně, spadlo i přes 250 mm

Tlaková níže Boris přinesla do střední Evropy extrémní množství srážek. Vydatné, trvalé a místy až extrémní srážky zasáhly i Šumavu a její podhůří. Pršet začalo pozvolna ve středu večer 11. září, dalších 5 dní pak pršelo vydatně jen s krátkými přestávkami, déšť na Šumavě ustal až po půlnoci na úterý 17. září. Celou epizodu doprovázelo i výrazné ochlazení, kdy teplota přechodně poklesla na hřebenech Šumavy pod bod mrazu a vytvořila se sněhová pokrývka, která se místy vyskytovala po 4 dny, informovali jsme v aktualitě Vydatný déšť zvedl hladiny řek, na vrcholech opět sníh.

Vyhodnotili jsme 5 srážkově nejvydatnějších dní z celé této epizody v oblasti Šumavy a Šumavského podhůří, a to sumaci srážek z dostupných dat v termínu 0 – 24 h. Nejvíce srážek spadlo v sobotu 14. září, jejich prostorové rozložení v rámci Česka viz mapa akumulace srážek. Šumava byla těch nejextrémnějších srážek ušetřena, přesto se nejvyšší denní úhrny pohybovaly kolem 100 mm za 24 hodin. Nejvíce vody spadlo v inkriminovaný den v oblasti Pasečná – Svatý Tomáš na Českokrumlovsku (112 mm) a v oblasti Básumského hřbetu či ve Zbytinách na Prachaticku (108, resp. 100 mm). Průměrný denní úhrn srážek ze všech nám dostupných dat ze šumavských a pošumavských stanic čítal pro 14. září 70 mm. Například ve Volarech spadlo ve stejný den 80 litrů vody na m², čímž byl na stanici v centru města překonán dosavadní nejvyšší denní úhrn srážek (78 mm ze srpna 2012). Další dny bylo srážek o něco méně, ale i tak ve výsledku více než dost. Průběh srážek i s denní sumací úhrnů za poslední týden vystihuje graf ze stanice Svatý Tomáš, Horský potok v JV části Šumavy. Za 5 dní vydatných srážek v průběhu epizody Boris v této oblasti Šumavy spadlo přes 250 mm srážek – podrobněji v souhrnné tabulce na konci článku. I tak to byla zhruba polovina množství srážek, které dokázalo za stejné období spadnout v extrémech na některých místech na severu republiky, Naproti tomu část Šumavy měla před příchodem tlakové níže Boris přecijen v porovnání o něco málo vyšší nasycení půdy vodou díky předchozím srážkám.

Na vydatné srážkové úhrny reagovaly s jistým zpožděním i všechny šumavské toky. Z počátku dešťová voda dobře vsakovala, později ale došlo k nasycení všech povodí a voda se začala rychle dostávat do vodních toků. Třetí povodňový stupeň hlásila řeka Blanice postupně nad i pod Husineckou přehradou, Zlatý potok v Hracholuskách, Bezdrevský potok v Netolicích, Polečnice v Českém Krumlově a Volyňka pod Vimperkem. V západní části Šumavy třetí, tedy nejvyšší stupeň, hlásila řeka Otava. Ostatní toky dosáhly prvních, případně druhých povodňových stupňů. Řeka Vltava v profilu Chlum sice vystoupila „jen“ na 2. povodňový stupeň s maximem 255 cm, což ale stačilo na to, aby šlo o pátou nejvyšší hladinu za dobu měření (nejvyšší hladina 295 cm byla v červnu 1955). Výjimkou byly toky jako Studená Vltava nebo Řasnice, které díky nižším srážkám v německé části jejich pramenných oblastí povodňových průtoků nedosáhly. Přesto Vltava v Českých Budějovicích kulminovala nebývalým vteřinovým průtokem přes 500 m³ v úterý 17. září dopoledne, viz. snímek níže.

Tabulky. 5 nejvyšších denních (0 – 24 h) úhrnů srážek za jednotlivé dny v oblasti Šumavy a podhůří

15. září 2024 TOP 5
stanice	úhrn v mm
Svatý Tomáš, Horský p.	37,6
Pasečná, Mlýnský p.	36,9
Smrčina	33,2
Hojsova Stráž	33,1
Železná Ruda	32,6

16. září 2024 TOP 5
stanice	úhrn v mm
Blanický mlýn	44,0
Zbytiny, Spálenec	43,7
Kubova Huť	43,4
Básumský hřeben	42,1
Lackenhäuser	41,4

Suma srážek za epizodu	5 denní (12.-16.9.)
Stanice	0-24h
Svatý Tomáš, Horský p.	261
Pasečná, Mlýnský p.	256
Zbytiny, Spálenec	246
Lackenhäuser	237
Filipova Huť	236
Básumský hřeben	235
Vyšší Brod	227
Horská Kvilda	220
Šumavské Hoštice	216
Ktiš, Tisovka	213
Javoří Pila	213
Blanický mlýn	211
Volary, Tolarova ul.	207
Hojsova Stráž	206
Český Krumlov, Přísečná	206
Křemže, Mříč	203
Kašperské Hory	200

zdroj: ČHMÚ, Povodí Vltavy, ÚH AV ČR, PřF UK, FZT JU, VÚV TGM, NP Šumava