Šumava a sníh o Vánocích

Budou Vánoce na sněhu? Budou bílé Vánoce? To bývají asi nejčastější otázky ve spojení svátků a meteorologického prvku celková sněhová pokrývka. Sníh dodává Vánocům tradiční a většinou kýženou atmosféru především v průběhu Štědrého dne, resp. večera. Sníh o Vánocích ovšem zdaleka nebývá pravidlem, což platí jak pro nížiny, tak v posledním období často i pro střední a vyšší polohy, hory včetně Šumavy nevyjímaje.

Právě na Šumavě se v jejím podhůří sníh na Vánoce vyskytuje v posledních deseti letech pouze ojediněle, naproti tomu v horských polohách nad 1000 m n. m. jej lze očekávat s vyšší pravděpodobností. Pro porovnání jsme v tomto případě využili data pouze pro Štědrý den, tedy 24. prosince, za období od roku 2014. Je potřeba brát v úvahu, že sněhová pokrývka se nemusí vyskytovat na Štědrý den, ale napadne hned na první nebo druhý svátek vánoční či naopak po Štědrém dnu hned roztaje. Navíc jako nulová se počítá i sněhová pokrývka nesouvislá nebo sněhový poprašek.

Sníh o Vánocích 2024 na Šumavě pohledem z Třístoličníku (23.12.2024)

V podhůří Šumavy ve Vimperku byl sníh na Štědrý den v posledních deseti letech (2014–2023) pouze jednou, v polohách kolem 800 m n. m. to bylo v případě stanic Strážný a Stožec pouze 3krát, na Borových Ladách v nadmořské výšce 900 m 4krát. Čili častěji zde všude byl Štědrý den v posledních letech spíše bez sněhové pokrývky. Ani Kvildám se nevyhnul Štědrý den bez sněhu, chyběl ve 4 letech. Dokonce i ve sněhově nejbohatší oblasti Šumavy, na Březníku, sníh o Vánocích chyběl, a to hned dvakrát, v letech 2015 a 2020. Pouze na nejvyšším hřebenu Šumavy lze s největší jistotou počítat s bílými Vánocemi, i když třeba v roce 2020 to bylo v případě Plechého jen s 1 cm výšky sněhu. Porovnání výšky sněhové pokrývky na Štědrý den z různých šumavských poloh a lokalit za minulé desetiletí, a také letošním rokem, poskytuje graf vpravo.

Porovnání výskytu a výšky sněhové pokrývky na Štědrý den v různých polohách Šumavy za posledních 10 let a letos

Kromě toho, nejvyšší hodnotu výšky sněhové pokrývky na Štědrý den pro Šumavu registrujeme z loňského roku, kdy na Blatném vrchu bylo v ranním termínu naměřeno 175 cm, podobnou výšku sněhu 176 cm zapsali meteorologové ten den stanici na Velké Javoru (Grosser Arber, 1437 m n. m., zdroj dat: DWD), kde se jedná o nejvyšší stědrodenní hodnotu od roku 1982. Loňský Štědrý den byl vůbec plný extrémů, kdy hřeben Šumavy disponoval rekordním sněhem, zatímco dole na šumavských tocích kulminovaly povodňové stavy (informovali jsme v článku: Na Štědrý den rozvodněné toky a zasypané hřebeny).

Do letošních Vánoc byla z hlediska sněhu a zimního počasí v předpovědích a výhledech vkládána poměrně velká naděje, minimálně tedy od středních a vyšších poloh (např. Výhled počasí na Vánoce ČHMÚ). Chladnější vlhké proudění přineslo v posledním týdnu ve výsledku dostatek srážek i ve formě sněhu, ne všude se však sníh udržel nebo napadl. Stav sněhu jsme také dokumentovali prostřednictvím expedičních měření a několika snímků z 23. prosince. Například na hraničním hřebenu Trojmezné mezi Plechým a Třístoličníkem (Dreisessel) je většinou kolem 70 cm sněhu s vodní hodnotou zpravidla 200 – 250 mm, zatímco v oblasti Kvild je kolem 20 cm s vodní hodnotou většinou do 50 mm a v nadmořských výškách 800 m n. m. často jen kolem 5 cm sněhu s vodní hodnotou do 20 mm. Ve Volarech nám Štědrý den zpříjemňuje alespoň 1 cm, který napadl doslova na poslední chvíli, ve Vimperku se zpravidla vytvořil pouze sněhový poprašek, naopak nejvíce sněhu máme dnes na Blatném vrchu 96 cm, na Březníku je kolem 70 cm, stanice na Velkém Javoru hlásí 67 cm a na Churáňově meteorologové ráno naměřili 20 cm.

Na většině Šumavy si tak sníh o Vánocích letos nakonec přece jen užijeme. Současný stav sněhu by se o svátcích a v nejbližších dnech výrazněji měnit neměl, nicméně pravidelné informace ze Šumavy budou i nadále zveřejňovány na stránkách Meteo-Šumava a ČHMÚ.   

Za tým nadšenců a spolupracovníků webu Meteo-Šumava přejeme všem příjemné prožití vánočních svátků

Sdílej příspěvek:
Jan Procházka
Jan Procházka

Na Šumavě jsem z větší části vyrůstal a pozoroval dění kolem sebe včetně počasí a jeho projevů. Výsledky pozorování a spolupráce s dalšími nadšenci a odborníky se snažíme přinášet i ostatním. Jsem členem České meteorologické společnosti, z. s. a výzkumníkem na Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity.

Přidej komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..