Vyhodnocení zimy 2023/2024 na vrcholu Plechý
Ivo Rolčík a Jan Procházka
Meteorologická stanice Plechý měří automaticky teplotu vzduchu a výšku sněhové pokrývky v nadmořské výšce 1344 m n. m. již desátou zimu. K tomu se provádí některá souběžná manuální měření. Lze tak orientačně porovnat, jaká byla meteorologická zima 2023/2024 (prosinec, leden, únor) z hlediska některých teplotních a sněhových charakteristik. Na standardní klimatologické hodnocení a porovnání je ovšem zatím stávající pozorovací řada nedostatečná.
Co se týče průměrné teploty vzduchu, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou meteorologickou zimu hodnoty -1,5 °C, což je třetí nejteplejší zima za dobu měření. Podle dlouhodobého pozorování na meteorologické stanici Grosser Arber (1437 m n. m.) na bavorské straně Šumavy je zde uveden teplotní normál pro meteorologickou zimu -3,6 °C. V té letošní zimě zde byl za příslušné tři zimní měsíce naměřen průměr teploty vzduchu-1,5 °C (zdroj: DWD). V kontextu výše uvedeného lze tuto zimu v nejvyšších polohách Šumavy považovat za teplotně nadprůměrnou s odchylkou +2,1 °C. Nejstudenějším měsícem právě uplynulé zimy se stal na Plechém leden (průměrná teplota vzduchu -3,8 °C), následoval prosinec (-1,4 °C) a nejteplejším měsícem byl extrémně teplý únor (0,8 °C). Únor měl letos v nejvyšších polohách Šumavy teplotní odchylku od normálu +4,5 °C, podobně teplý únor s měsíčním průměrem nad 0 °C zde byl pouze v roce 1990 (zdroj: DWD). Zima zde jako celek skončila s odchylkou od normálu +2,1 °C, zatímco podle TZ ČHMÚ byla zima na území Česka teplejší o +3,1 °C a rekordní únor dokonce o +6,1 °C (v porovnání s normálem let 1991-2020).
Porovnání zim na Plechém z hlediska teploty vzduchu a sněhových charakteristik za období 2014/15 až 2023/24
| průměrná měsíční teplota vzduchu | ||||||||||
| °C | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| prosinec | -3,2 | 2,1 | -1,3 | -4,1 | -2,7 | -0,9 | -1,0 | -3,0 | -2,3 | -1,4 |
| leden | -3,8 | -3,9 | -6,6 | -1,9 | -7,0 | -0,6 | -5,4 | -4,0 | -2,7 | -3,8 |
| únor | -3,9 | -2,1 | -1,1 | -8,9 | -0,7 | -1,5 | -1,2 | -3,0 | -3,1 | 0,8 |
| průměr | -3,6 | -1,3 | -3,0 | -5,0 | -3,5 | -1,0 | -2,5 | -3,3 | -2,7 | -1,5 |
Dalším parametrem, který lze z hlediska teploty hodnotit, je počet dnů s mrazem (tj. když teplota mezi 21 h předcházejícího a 21 h běžného dne klesne pod nulu). V právě skončené zimě bylo takových dnů 78, nemrzlo tedy jen 13 dní za zimu. V tomto ohledu jde zcela o průměrnou hodnotu.
| mrazové dny | ||||||||||
| 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 | |
| prosinec | 28 | 12 | 26 | 31 | 28 | 25 | 22 | 29 | 22 | 27 |
| leden | 30 | 28 | 31 | 28 | 31 | 28 | 28 | 28 | 26 | 30 |
| únor | 28 | 26 | 24 | 28 | 23 | 26 | 20 | 28 | 21 | 21 |
| celkem | 86 | 66 | 81 | 87 | 82 | 79 | 70 | 85 | 69 | 78 |
Ledových dnů, tj. dnů s celodenním mrazem, kdy maximum nepřekročí hodnotu -0,1°C bylo v uplynulé meteorologické zimě jen 33, což je hluboko pod průměrem. Za 10 posledních zim je to druhý nejnižší počet ledových dnů, po zimě 2019/2020. Nejvíce ledových dnů bylo v lednu a to 16, v prosinci 12 a v únoru pouhých 5. Pro úplnost dodejme, že horské hřebeny a vrcholy zaznamenají za rok více ledových dnů než mrazivé pláně a údolí. U mrazových dnů je tomu zpravidla naopak.
| ledové dny | ||||||||||
| 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 | |
| prosinec | 18 | 1 | 10 | 23 | 17 | 14 | 12 | 19 | 16 | 12 |
| leden | 21 | 21 | 23 | 15 | 31 | 6 | 6 | 22 | 17 | 16 |
| únor | 16 | 13 | 11 | 27 | 9 | 12 | 9 | 19 | 16 | 5 |
| celkem | 55 | 35 | 44 | 65 | 57 | 32 | 27 | 60 | 49 | 33 |
V zimním období lze vyhodnotit i tzv. „arktické dny“, tedy dny, kdy maximální denní teplota nepřekročí hranici -10°C. Jsou zimy, kdy takový den není zaznamenán ani jeden, jindy se vyskytne několik takových dnů v řadě za sebou. V letošní zimě byly na Plechém naměřeny 2 arktické dny a to 8. ledna (TMA -10,4 °C) a 9. ledna (TMA -11,1 °C). Za posledních 10 zim se zde vyskytlo pouze 13 arktických dnů.
| arktické dny | ||||||||||
| 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 | |
| prosinec | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| leden | 0 | 0 | 3 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 |
| únor | 0 | 0 | 0 | 4 | 0 | 0 | 2 | 0 | 0 | 0 |
| celkem | 1 | 0 | 3 | 4 | 1 | 0 | 2 | 0 | 0 | 2 |
Hřebenové partie hor nejsou u minimálních teplot tolik závislé na zmenšené oblačnosti či na bezvětří, jako je tomu například u mrazových kotlin. Hlavním faktorem pro výskyt nejnižších teplot je zde příliv studeného vzduchu ve výšce ze severních či severovýchodních směrů. Uplynulá zima byla na příliv studeného vzduchu ve výšce opět relativně skoupá, minimum zimy bylo naměřeno 9. ledna (-15,0 °C), rekord si za posledních 10 let drží leden 2017 s minimem -22,4 °C.
| měsíční teplotní minimum | ||||||||||
| °C | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| prosinec | -16,4 | -6,6 | -11,9 | -15,0 | -10,9 | -13,4 | -11,4 | -11,4 | -15,1 | -12,9 |
| leden | -9,2 | -16,9 | -22,4 | -12,3 | -15,5 | -10,2 | -15,1 | -13,8 | -10,1 | -15,0 |
| únor | -14,2 | -9,9 | -9,7 | -20,8 | -12,8 | -9,4 | -18,0 | -9,7 | -16,3 | -4,7 |
Maximální denní teploty v zimním období v hřebenových partiích jen velmi sporadicky dosahují hodnot kolem 10 °C, v naprosté většině případů při silných inverzních situacích, kdy ve vyšších vrstvách atmosféry proudí velmi teplý vzduch z jižních směrů. V letošní zimě ale inverzních situací bylo velmi málo. Maximální teplota za zimu byla dosažena 16. února (12,6 °C), šlo zároveň o jediný den klimatologické zimy s maximem nad 10 °C. Vůbec nejvyšší teplota v klimatologické zimě byla naměřena v únoru 2021 a to 14,3 °C.
| měsíční teplotní maximum | ||||||||||
| °C | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| prosinec | 7,7 | 10,0 | 8,3 | 5,7 | 5,0 | 9,9 | 8,2 | 5,9 | 8,5 | 8,6 |
| leden | 6,9 | 7,1 | 6,0 | 6,3 | -0,6 | 11,8 | 5,2 | 7,7 | 11,2 | 9,3 |
| únor | 9,2 | 6,7 | 10,5 | 0,0 | 13,2 | 9,0 | 14,3 | 4,0 | 9,8 | 12,6 |
Následující tabulka uvádí měsíční amplitudu teploty vzduchu. Tento údaj vychází ze dvou předchozích hodnocených parametrů a je tedy rozdílem mezi nejnižší a nejvyšší teplotou v daném měsíci. V právě skončené zimě nešlo o hodnoty vybočující v tomto ohledu z normálu.
| měsíční amplituda teploty vzduchu | ||||||||||
| °C | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| prosinec | 24,1 | 16,6 | 20,2 | 20,7 | 15,9 | 23,3 | 27,8 | 16,3 | 23,6 | 21,5 |
| leden | 16,1 | 24,0 | 28,4 | 18,6 | 14,9 | 22,0 | 20,3 | 21,5 | 21,3 | 24,3 |
| únor | 23,4 | 16,6 | 20,2 | 20,8 | 26,0 | 18,4 | 32,3 | 13,7 | 26,1 | 17,3 |
Dále přidáváme tabulku s počtem dnů, kdy průměrná denní teplota byla pod bodem mrazu. Za posledních deset zim vychází průměrně 65 dní s mínusovou průměrnou denní teplotu. Hodnota 57 je tak podprůměrná, horší byla jedině zima 2015/2016 s 52 dny s mínusovou průměrnou teplotou.
| počet dnů s mínusovou průměrnou denní teplotou | ||||||||||
| měsíc | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| prosinec | 20 | 7 | 22 | 27 | 24 | 21 | 18 | 27 | 19 | 19 |
| leden | 28 | 25 | 27 | 23 | 31 | 18 | 28 | 25 | 24 | 24 |
| únor | 24 | 20 | 17 | 28 | 17 | 18 | 13 | 25 | 17 | 14 |
| celkem | 72 | 52 | 66 | 78 | 72 | 57 | 59 | 77 | 60 | 57 |
V další tabulce je uvedena nejnižší průměrná denní teplota za celou klimatologickou zimu. Tato hodnota prezentuje sílu studeného vzduchu, protože nejnižší teplota zimy automaticky neznamená nejnižší průměrnou denní teplotu. Je potřeba, aby byl studený celý daný den.
| nejnižší průměrná denní teplota zimy | °C | |||||||||
| sezona | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| teplota | -12,9 | -12,7 | -15,6 | -18,7 | -11,5 | -8,6 | -14,8 | -10,2 | -13,5 | -13,2 |
Dále se věnujeme hodnocení sněhové pokrývky. Její výška se na Plechém měří automaticky pomocí ultrazvukového čidla. Přesnost měření se několikrát za zimu na této stanici kontroluje v rámci tzv. expedičního měření manuálním přeměřováním sněhové pokrývky přímo pod automatickým čidlem a zároveň i v blízkém okolí stanice. Souběžně se také provádí měření vodní hodnoty sněhu. Klimatologická zima trvala 91 dnů a po celou dobu ležela na stanici souvislá sněhová pokrývka. Za deset hodnocených meteorologických zim dohromady neležela souvislá sněhová pokrývka pouze v 19 dnech (2% všech dnů).
| počet dní se sněhovou pokrývkou | ||||||||||
| 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 | |
| prosinec | 31 | 26 | 31 | 31 | 30 | 31 | 23 | 31 | 31 | 31 |
| leden | 31 | 31 | 31 | 31 | 31 | 31 | 31 | 31 | 26 | 31 |
| únor | 28 | 29 | 28 | 28 | 28 | 29 | 28 | 28 | 28 | 29 |
| celkem | 90 | 86 | 90 | 90 | 89 | 91 | 82 | 90 | 85 | 91 |
U sněhové pokrývky se hodnotí i maximum její výšky během příslušného období, zpravidla je to kalendářní rok, nebo celá zimní sezóna. Maximální výška sněhu není obvykle v hřebenových partiích Šumavy zaznamenána v období meteorologické zimy, ale většinou v březnu, někdy i v dubnu. Právě proběhlá zima ale měla nestandartní charakter a maxima sněhové pokrývky bylo dosaženo už 16. ledna (148 cm). Dosud nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena pracovníky NP Šumava v měsíci únoru roku 199 a to 300 cm. Za posledních deset let leželo nejvíce sněhu v únoru roku 2018 (205 cm).
| maximální výška sněhové pokrývky | ||||||||||
| cm | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| prosinec | 44 | 27 | 41 | 141 | 66 | 54 | 29 | 83 | 55 | 128 |
| leden | 84 | 109 | 112 | 205 | 167 | 87 | 104 | 88 | 46 | 148 |
| únor | 84 | 128 | 98 | 190 | 183 | 127 | 102 | 133 | 98 | 135 |
Podobně jako výška sněhové pokrývky je důležitým parametrem i jeho vodní hodnota, a to zejména z hlediska hydrologického. Sněhová vodní hodnota neboli zásoba vody obsažená ve sněhu roste v průběhu zimy a taktéž nejvyšších hodnot dosahuje na hřebenech hor zpravidla až na jaře, často ještě později než maximum výšky sněhu. Vodní hodnotu měříme na několika místech v okolí stanice a následně uvádíme průměrnou hodnotu v mm vodního sloupce (neboli l/m2), tedy stejně jako úhrn srážek. V rámci příslušného hodnocení meteorologické zimy porovnáváme tyto údaje zaznamenané zde ke konci února. Letošních 680 mm patří k těm nejvyšším hodnotám za posledních 10 zim.
| Sněhová vodní hodnota (SVH) průměrná hodnota v okolí (zaokrouhleno) | ||||||||||
| mm | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | 2023/2024 |
| konec února | 260 | 430 | 340 | 740 | 650 | 460 | 300 | 540 | 270 | 680 |
Jen pro doplnění klimatologického hodnocení letošní zimy na Plechém lze uvést, že dle výsledků měření srážek totalizátorem v oblasti vrcholu Plechý vychází dlouhodobý průměr (1996-2023) úhrnu zimních srážek 430 mm (zdroj: ČHMÚ). Za příslušné tři měsíce letošní zimy jsme na Plechém naměřili přibližně 760 mm srážek, což je druhá nejvyšší hodnota od počátku měření. Více, přes 800 mm, zde dle dat ČHMÚ spadlo pouze v zimách 1999/2000 2003/2004, naopak nejslabší úhrn s hodnotou méně než 100 mm zde byl naměřen o 10 let později v nechvalně proslulé zimě 2013/2014.
Meteorologická zima 2023/24 patřila na Plechém z hlediska průměrné teploty vzduchu jako celek v kontextu zde hodnocených předešlých zim k těm nejteplejším a z hlediska hodnocení sněhu a srážek k těm výrazně nadprůměrným.
