V povodí Lipna rekordní sucho za více než 50 let, srážky na Šumavě v roce 2025 silně pod normálem

V hodnocení srážek na Šumavě před rokem vyšel rok 2024 jako srážkově nadnormální (více v článku  Srážky na Šumavě v roce 2024). Nyní nastal čas vyhodnotit i rok uplynulý, kdy vzhledem k okolnostem se nabízí zmínka o hodnocení republikovém, v oblasti Šumavy, ale i se zaměřením na povodí přehradní nádrže Lipno.

Srážkově byl rok 2025 na území Česka podnormální. Z předběžných dat ČHMÚ vyplývá, že průměrný roční úhrn srážek na našem území činil vloni 570 mm, což představuje 83 % normálu 1991–2020. Srážkový úhrn v roce 2025 je v rámci Česka 7. nejnižší roční úhrn zaznamenaný v období od roku 1961. Regionální rozdíly v celkových ročních srážkách opět znatelné, i když ne tak výrazné jako v roce 2024. Srážkově nejbohatší byly pohraniční hory severních Čech a Beskydy, kde nejvíce srážek zaznamenaly stanice Smědava 1454 mm, resp. Lysá hora 1355 mm. Naopak nejméně srážek kolem 400 mm spadlo v některých oblastech na jižní Moravě, v Polabí, Podkrušnohoří a na Plzeňsku, například stanice Dobřany (384 mm), Doksany (391 mm) nebo Žatec (400 mm).

Šumava na tom byla srážkově z hlediska normálnosti ještě o poznání hůře, než je republikový průměr. Pokud se podíváme na širší oblast včetně podhůří a přiléhajícího okolí charakterizované srážkovými mapami (níže pod textem), tak v roce 2025 zde v průměru spadlo jen 77 % dlouhodobého normálu (1991–2020). Z hlediska normality se na Šumavě loňský rok řadí mezi roky srážkově silně podnormální. Navíc z prostorového rozdělení dat odchylky v procentech je zřejmé, že příhraniční pramenná oblast Šumavy na tom byla relativně nejhůře a nedosáhla místy ani 70 % normálu. Maxima ročního úhrnu kolem 1 100 mm spadla jen na několika málo lokalitách hraničního hřebene, i v oblasti Kvild byly roční srážky jen mírně přes 700 mm a v podhůří nebo okolí Lipna nedosahovaly ani 600 mm. Pokud budeme hodnotit srážky jen na území Národního parku Šumava, zdejší průměrný roční úhrn 767 mm v roce 2025 odpovídá pouze 73 % normálu (1991 – 2020). Místy až mimořádně podnormální srážky (i méně než 60 % normálu) naměřili v centrální příhraniční části sousedního Národního parku Bavorský les, kde roční úhrny byly nejnižší za dobu měření od roku 1978 (zdroj: NPV-BW). Naproti tomu na území CHKO Šumava dosahovaly v roce 2025 roční úhrny srážek 76 % normálu (1991 – 2020), tedy na rozhraní Šumavy a Šumavského podhůří, jak naznačuje jejich prostorové rozložení na mapách níže pod textem.

Mapy prostorového rozložení úhrnu srážek v oblasti Šumavy v roce 2025, v normálovém období 1991 až 2020 a odchylka v % normálu (mapy vlevo), obdobně pak v povodí Lipna (mapy vpravo)

Situace se srážkami v roce 2025 se nezačala vyvíjet dobře už v prvních měsících, navíc na počátku jara ani k jarnímu tání nebylo moc sněhu (více v článku Sněhové podmínky na hřebenu Šumavy na počátku jara). Srážky ve větší míře nepřicházely ani v průběhu roku, a tak jsme měli v Česku srážkově nejchudší půlrok do roku 1961 (ČHMÚ, iRozhlas.cz) a už v polovině podzimu jsme se dočkali nejnižší hladiny Lipna za posledních 20 let (více v článku Hladina Lipna nejníže od roku 2006). Červenec a říjen byly sice leckde srážkově nad průměrem, ale další měsíce opět srážkově slabé, a tak poměrně tristní situace kolem hydrologické bilance pokračovala dál.

Právě na povodí přehradní nádrže Lipno I. jsme se, pokud jde o roční srážky, podívali podrobněji. Z dostupných dat z českých a bavorských (DWD) klimatologických a srážkoměrných stanic vyplývá, že v roce 2025 spadlo na povodí Lipna v průměru 728 mm srážek, což je pouze 74 % normálu (1991–2020). Výrazné meteorologické sucho zde bylo ve zmíněném roce navíc umocněno nadprůměrnými teplotou vzduchu a dobou trvání slunečního svitu (viz měsíční přehledy a územní data ČHMÚ). Nejvíce srážek sice spadlo v pramenné oblasti Studené Vltavy, například stanice Plechý 1130 mm nebo Duschlberg (DWD) 1060 mm, ale i zde to byl silně podnormální roční úhrn.

Největšími přítoky do Lipna, které lze i vzhledem k počtu stanic plošně charakterizovat srážkovými úhrny a ročním odtokem, jsou Teplá, Řásná (Řasnice) a Studená Vltava. Z dlouhodobých řad srážkových úhrnů v rámci těchto povodí vyplývá, že rok 2025 byl nad Lipnem nejsušším za více než 50 let. Nižší průměrné roční srážky zde byly naposledy v roce 1972. V dlouhodobějším měřítku, od roku 1961, se jedná v uvedených povodích nad Lipnem o druhý srážkově nejslabší rok. Překonány tak vloni byly i velmi suché roky, jakými jsou ve statistikách zejména 2015, 2003, 1991 a 1971.

Pokud jde o tzv. hydrologické sucho, tak průměrné průtoky na měrných říčních profilech nad Lipnem zaznamenaly také jedny z nejnižších hodnot za dobu pozorování. Na vodoměrné stanici Chlum na Teplé Vltavě (ČHMÚ) byl v rámci zde hodnoceného období až do loňského roku nejsušší rok 2014 s průměrným ročním průtokem 3,48 m³/s. Ten byl také mimo jiné důsledkem i sněhově a srážkově výjimečně chudé zimy 2013/2014. Loňský srážkové mimořádně slabý rok však tuto hodnotu ještě překonal. Na profilu Chlum na Teplé Vltavě byl kalendářní rok 2025 vůbec nejsušším s průměrným ročním průtokem 3,40 m³/s, jak dokumentují data od roku 1980 v grafu níže. Vypočtený roční normál za období 1991–2020 přitom dle průměrných měsíčních průtoků činí 5,34 m³/s (ČHMÚ).

Průměrný roční úhrn srážek pro vybraná povodí nad Lipnem za období 1961 až 2025 (graf vlevo) a průměrný roční průtok v profilu Chlum na Teplé Vltavě za období 1981 až 2025 (graf v pravo)

Nepříznivý stav, pokud jde o srážkové úhrny i průtoky v povodí Lipna, pokračuje i během ledna 2026, a tak výška hladiny pomalu ale jistě stále klesá, k 28. 1. 2026 byla na kótě 722,27 m n. m. (hladina zásobního prostoru je 724,90 m n. m., dle Povodí Vltavy, s. p.).