Apríl na hřebenu Trojmezné

První duben se na hřebenu Šumavy projevil chladnějším aprílovým počasím. Jak avizovala předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), mělo se o víkendu na horách znovu ochladit a dešťové srážky v neděli přejít ve sněhové. Do nejvyšších poloh Šumavy dorazilo sněžení o den dříve, a tak jsme již v sobotu po ránu mohli na hřebenu Trojmezné zaznamenat nový sníh, i když to bylo jen od 1 do 3 cm. Jak už zde bývá s jarem skoro pravidlem, byl velký rozdíl mezi západní a východní polovinou zmíněného hřebene. Zatímco v západní části mezi vrcholy Hochstein, Dreisessel (Třístoličník) a Vysoký hřbet to bylo sotva 1 cm, tak mezi vrcholy Trojmezná hora, Hufberg a Plechý kolem 3 cm. Svou roli také sehrál fakt, že mezi Trojmeznou a Plechým byla na české straně podkladem většinou souvislá pokrývka starého sněhu z března, zatímco větru více exponované vrcholy Třístoličník (Dreisessel), Hochstein a Vysoký hřbet (Hochkamm) měly starého sněhu z března místy už jen zbytky a většina ploch již byla na trávě. Zde se padající sníh při teplotě vzduchu slabě nad 0 °C  tak snadno jako na starém sněhu neudrží. Tomu odpovídá i rozdělení pokud jde o celkovou výšku sněhové pokrývky. O výšce sněhu z 31. března na vybraných lokalitách Šumavy jsme referovali ve sněhovém servisu v pátek. Sobotní podrobnější měření na hřebenu Trojmezné ukázalo, že podobnou vrstvou sněhu s celkovou výškou kolem 25 cm jako hlásila ráno meteorologická stanice Plechý, disponují i do Česka přivrácené svahy vrcholu Hufberg a oblasti mezi vrcholem Plechý a Kučerovo vyhlídkou (měrný profil Plechý, pod vrcholem). Přibližně poloviční vrstvu pak mají stejné svahy oblasti vrcholu Trojmezné hory a kolem Trojmezí. Pokud jde o množství vody uložené ve sněhu (sněhová vodní hodnota – SVH), je podobně jako výška sněhu na tuto dobu neobvykle nízké, naopak hustota sněhu kvůli struktuře sněhu (mokrý firn) a předcházejícím dešťům relativně vysoká. Např. u meteorologické stanice Plechý je k 1. dubnu při výšce sněhu jen 25 cm obsaženo 110 mm vody, tedy 110 litrů vody na 1 m čtverečním. Vody z propršeného sněhu se z kopců valí potůčky a potoky opravdu hodně. První Apríl na hřebenu Trojmezné přibližujeme prostřednictvím několika snímků s komentářem níže pod textem.

Kolik bylo kde na Šumavě sněhu přesně před rokem můžete s letoškem porovnat zde: sněhový servis 1. dubna 2022. Je tímto zřejmé, že Apríl na hřebenu Trojmezné vloni na tom byl sněhově minimálně o půl metru lépe.

Proč jsme se ale dnes v takovém počasí vypravili na hřebeny Šumavy? Konec března a začátek dubna je také důležitým termínem pro měření srážek, kdy vzhledem k charakteru srážek končí tzv. zimní půlrok (říjen až březen) a začíná letní půlrok (duben až září). To je podstatné zejména na odlehlých a málo dostupných lokalitách, kde je pravidelné denní měření pozorovatelem z mnoha důvodů nemožné. Na Plechém se měří srážky podle podmínek na meteorologické stanici automaticky člunkovým srážkoměrem, manuálně srážkoměrem Metra a totalizátorem ČHMÚ. V oblasti Třístoličníku (Dreisessel) měříme na české straně srážky manuálně pomocí srážkoměru Metra a také pomocí mini-totalizátoru, u vrcholu pak má v provozu automatickou stanici (Davis Vantage Pro 2) náš bavorský kolega, se kterým si vyměňujeme v rámci velmi dobré spolupráce poznatky a konzultujeme výsledky měření. To se týká i měření sněhových charakteristik včetně výše zmíněné SVH, díky které je možné ve sněhově bohatých zimách měsíční úhrny srážek lépe upřesnit. To však (až na vzácné výjimky) neplatilo pro tuto poslední sněhově na Šumavě velmi chudou zimní sezónu.  Naopak srážkově si horní Šumava vedla velmi dobře. Ale o tom třeba zase někdy příště 🙂

Apríl na hřebenu Trojmezné – okolí Třístoličníku

Apríl na hřebenu Trojmezné – na vrcholu Trojmezné hory

Apríl na hřebenu Trojmezné – okolí Hufbergu

Apríl na hřebenu Trojmezné – Plechý a okolí

Sdílej příspěvek:
Jan Procházka
Jan Procházka

Na Šumavě jsem z větší části vyrůstal a pozoroval dění kolem sebe včetně počasí a jeho projevů. Výsledky pozorování a spolupráce s dalšími nadšenci a odborníky se snažíme přinášet i ostatním. Jsem členem České meteorologické společnosti, z. s. a výzkumníkem na Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity.

Přidej komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..