Roklan na jaře horou dvou tváří

Každým rokem se na Šumavě projevují rozdíly ve výskytu a mocnosti sněhové pokrývky určené především nadmořskou výškou, polohou vůči zimnímu srážkovému návětří a expozicí. Nejvíce je tomu pak v pokročilém jarním období, kdy se během chladnější části roku nasčítají vlivy způsobené množstvím a intenzitou oblev, větru a postupně sílící intenzitou slunečního záření. Nejmarkantnější rozdíly jsou pak zřejmé v nejvyšších polohách Šumavy na vrcholech a svazích hraničního hřebene od Svarohu a Jezerní hory na západě až po hřeben Trojmezné a Smrčinu na východě pohoří, kde tradičně napadne nejvíce sněhu. Pravidelně tak můžeme například na hraniční stezce mezi Třístoličníkem a Plechým pozorovat stav, kdy v dubnu bývají vrcholy Hochstein s Třístoličníkem (Dreisessel 1312 m n. m.) a k jihu orientované svahy Trojmezné, Trojmezí, Hufbergu a Plechého prakticky bez sněhu, zatímco „za větrem“ a na od Slunce odvrácené české straně v pramenných oblastech říčky Světlé a Stockého potoka vydrží se souvislou vrstvou sněhu často až do května. Podobně také třeba na z bavorské strany dostupných vrcholech Luzný (Lusen 1373 m n. m.) nebo Velký Roklan na jaře (Grosser Rachel 1453 m n. m.). Roklan na jaře a postupné odtávání sněhu z jeho vrcholu je možné dobře vidět z Filipovy Hutě (viz snímek vpravo z 6. dubna).

Oblast Roklanu je považována za srážkově nejbohatší oblast Šumavy, což se přes zimu projevuje často právě nejvyšší sněhovou pokrývkou, kterou je možno na Šumavě zaznamenat. Ve sněhově nejbohatší zimě za posledních 10 let, kterou zde byla (pokud jde o nejvyšší polohy Šumavy) sezóna 2018/2019, jsme v únoru na Velkém Roklanu naměřili 280 cm (meteorologové na Velkém Javoru tenkrát zaznamenali maximum sněhu 268 cm, na lokalitách Blatný vrch a Trojmezná hora jsme naměřili v maximu 224 cm, atd.). Díky velmi dobré spolupráci s bavorskými kolegy a některými šumavskými nadšenci tak již několik let doplňujeme poznatky o srážkových a sněhových poměrech centrálního hřebene Šumavy i z druhé strany pohoří.

Letošní zima se sněhově na Šumavě moc nepředvedla, přesto bylo v únoru maximum sněhu na Velkém Roklanu 140 cm, Velkém Javoru 148 cm, Blatném vrchu 123 cm….. Občasné velmi dobré zimní podmínky se střídaly častěji než jindy se silnými oblevami (např. prosinec, únor). Nehledě na to se výše popsané výrazné jarní rozdíly ve sněhových poměrech na nejvyšších vrcholech Šumavy projevily i letos. Na počátku dubna jsme mj. zmapovali aktuální stav na Velkém Roklanu. K jihu orientované svahy se letos s příchodem jara velmi rychle zbavily sněhu, který se zde v oblasti vrcholu vyskytuje nyní jen nesouvisle, níže pak jsou už jenom ojediněle zbytky tajícího sněhu, který plní vodou podroklanské potoky a potůčky. Naopak na severnějších svazích, které jsou dobře vidět např. z Filipovy Hutě, jsou ještě vrstvy přesahující výšku sněhu půl metru, na sněhoměrné lati dokonce 78 cm. Souběžně měřené zásoby vody ve sněhu zde dosahují hodnot kolem 300 mm (litrů vody na metr čtvereční). Takže zatímco na jižním svahu vrcholu Roklanu se návštěvníci mohli u stezky na holých kamenech a ležících kmenech vyhřívat na sluníčku, na severním svahu vládne ještě docela pěkná zimní atmosféra. Oba opačné svahy vrcholu tak nyní působí jako dva jiné světy, proto zmíněné přirovnání v titulku – Roklan na jaře horou dvou tváří. Příslušné rozdíly ilustrujeme níže prostřednictvím snímků ze 7. dubna.

Na vrcholu Roklanu (Grosser Rachel, 1453 m n. m.) 7. dubna 2023