Výjimečné hodnoty obsahu vody ve sněhu

Jan Procházka a Antonín Vojvodík

V průběhu zimy nabývá na významu měření sněhové pokrývky a jejích vlastností, včetně výpočtu obsahu vody ve sněhu. Navíc ke konci kalendářního roku nás v této souvislosti zajímají úhrny srážek v odlehlých pramenných oblastech významných vodních toků, kde automatická měření úhrnu srážek chybí nebo mají jistá omezení. Za tímto účelem se provádí během zimní sezóny expediční měření sněhu a srážek, z nichž první jsme v této sezóně na Šumavě provedli již ke konci měsíce listopadu (více v článku: Zimní listopadové měření na hřebenu Šumavy).

V posledním letošním týdnu jsme během několika dní uskutečnili expediční měření na hřebenu Trojmezné, který je pramennou oblastí přítoků Studené Vltavy, v oblasti Březníku, která je pramennou oblastí přítoků řeky Vydry, v bavorské části pramenné oblasti řeky Řasnice, a v nejvyšších polohách Boubínské hornatiny. Výsledky měření z některých lokalit jsou shrnuty v tabulce pod textem. Z hlediska výšky sněhové pokrývky (SCE) i její sněhové vodní hodnoty (SVH) jsme zaznamenali poměrně velké rozdíly a nerovnoměrnost dané kromě nadmořské výšky a polohy v rámci pohoří také expozicí vůči působení větru. To se projevuje jak při sněžení, tak zejména při oblevách, kdy účinky větru a deště při nadnulových teplotách jsou na exponovaných lokalitách pro sníh silně likvidační, jako tomu bylo třeba nedávno při vánoční oblevě. To je zřejmé například v oblasti vrcholu Třístoličníku (Dreisessel, 1312 m n. m.), kde jsou na jedné straně třímetrové závěje a na JZ svahu jsou místy ve sněhu viditelné trsy travin. Místa pro měření sněhové pokrývky jsou proto volena na pokud možno reprezentativních místech, která by měla odrážet průměrný stav širšího okolí.

Zatímco většina Šumavy v polohách do 1000 m n. m. o sníh a vodu v něm prakticky přišla, nejvyšší polohy si zachovaly z vydatných srážek významné množství sněhu i vody obsažené ve sněhu. Nejvyšší hodnoty výšky sněhové pokrývky a obsahu vody ve sněhu registrujeme u automatické meteorologické stanice na Blatném vrchu, kde bylo s koncem roku při 125 cm výšky sněhové pokrývky naměřeno 560 mm vody ve sněhu. To jsou hodnoty obvyklé spíše až ve druhé polovině zimního období, ale nyní na konci kalendářního roku je tento letošní stav opravdu výjimečný. Ostatně díky srážkově velmi bohatým měsícům listopad a prosinec také hřebeny Šumavy přesáhly hodnotami letošního ročního úhrnu srážek hranici 2 tis. mm, což zde bylo naposledy v roce 2017.

Nejpodrobnější řadu měření sněhové vodní hodnoty z nejvyšších poloh Šumavy máme k dispozici z hřebenu Trojmezné, kde jsme k dosavadnímu pravidelnému měření výšky sněhu (od roku 1997) započali od podzimu 2012 pravidelně měřit i další sněhové charakteristiky. Bylo tomu tedy ještě dva roky (dvě zimy) před instalací automatické meteorologické stanice Plechý. Letošní hodnota SVH 410 mm je pro prosinec na Plechém nejvyšší od roku 2012, doposud tomu bylo s hodnotou 356 mm z prosince 2017, naopak nejnižší obsah vody ve sněhu byl v prosinci 2020, kdy jsme zde před koncem roku naměřili pouze 30 mm (30 litrů vody na metr čtvereční), jak ukazuje graf níže. Naopak pro vnitrozemský Boubín v podobné nadmořské výšce zaznamenáváme sotva poloviční hodnoty. Letošní expediční měření před koncem roku a stav sněhu přibližují kromě vybraných údajů v tabulce a grafu také níže přiložené snímky.

1/1

Za tým meteo-nadšenců a spolupracovníků webu Meteo-Šumava všem přejeme vše dobré a pevné zdraví v novém roce 2024 🙂