Vrcholy Šumavy s vydatnou předvánoční sněhovou nadílkou

Větrný vrchol Třístoličníku s předvánoční sněhovou nadílkou (zdroj: dreilaendereck-bayerischer-wald.de)

Čerstvé severozápadní proudění je doprovázeno větrným počasím a vydatnými srážkami, které jsou ve vyšších polohách Šumavy i v sobotu 23. prosince zatím většinou ve formě sněžení, ve středních polohách a v podhůří přecházející do deště. Poměrně častá vánoční obleva se letos na Šumavě zřejmě projeví v nebývalém rozměru. Výstraha ČHMÚ také již v pátek avizovala kromě silného větru a sněžení přecházejícího od JZ v déšť i vzestupy hladin vodních toků. Nicméně hřebeny Šumavy se mohly k dnešnímu ránu pochlubit vydatnou předvánoční sněhovou nadílkou, kdy zde registrujeme v letošním kalendářním roce zatím nejvyšší hodnoty výšky sněhové pokrývky.

Automatická meteorologická stanice na Blatném vrchu zaznamenala k rannímu termínu výšku sněhové pokrývky 145 cm, aby následně přesáhla i půl druhého metru, jak dokumentuje graf níže. Dosavadní maximální výška sněhu zde byla v únoru 2023 s hodnotou 123 cm, na Velkém Javoru (Grosser Arber) to bylo 144 cm. Velký Javor podle DWD v sobotu ráno hlásil 133 cm sněhu, ale ještě během dne sněhová pokrývka měřená automatickým čidlem zde také postupně dosáhla výšky půl druhého metru. Vloni bylo v těchto dnech na hřebenech Šumavy v maximu pouze kolem 30 cm (viz Sněhový servis z 23. 12. 2022), v roce 2020 nebyl sníh před Vánoci na hřebenech prakticky žádný, a naposledy přes 1 m sněhu zde bylo v předvánočních dnech v prosinci 2017. Přehled lokalit, kde jsme zaznamenali nejvyšší výšku sněhové pokrývky k dnešnímu ránu 23. prosince 2023 (7:00 h SEČ), uvádíme níže v grafu.

Přehledy o výšce sněhové pokrývky ze Šumavy vznikají ve spolupráci více zúčastněných institucí a nadšenců, v rámci které se v posledních letech podařilo propojit mnohé aktivity a součinnost na podrobnější úrovni. K tomu kromě spolupracujících pozorovatelů a výzkumníků mj. dopomohla i automatizace meteorologických stanic, přenosu a zpracování dat, díky níž jsme schopni operativně monitorovat výšku sněhu i v málo přístupných oblastech Šumavy. Sněhová pokrývka jako významný fenomén horských oblastí Česka nemá význam pouze z hlediska zimních volnočasových aktivit člověka, ale i z pohledu klimatologie, hydrologie, životního prostředí či hospodářství. Proto jsou výška sněhu a jeho vlastnosti podrobně monitorovány i na lokalitách, kde se to může zjednodušeným pohledem jevit nepraktické a nevyužitelné. Podrobněji o významu a automatizaci měření sněhové pokrývky, zpracování a hodnocení dat z oblasti Šumavy je možné se dočíst například v letošním článku „Význam a problematika automatického měření sněhové pokrývky – studie pro oblast Šumavy“ v odborném časopisu Meteorologické zprávy (ročník 76, číslo 3, na str. 73–83, formát pdf), jež vydává nakladatelství ČHMÚ.

10 vybraných lokalit s naměřenou nejvyšší sněhovou pokrývkou na Šumavě v sobotu ráno 23. prosince

Sdílej příspěvek:
Jan Procházka
Jan Procházka

Na Šumavě jsem z větší části vyrůstal a pozoroval dění kolem sebe včetně počasí a jeho projevů. Výsledky pozorování a spolupráce s dalšími nadšenci a odborníky se snažíme přinášet i ostatním. Jsem členem České meteorologické společnosti, z. s. a výzkumníkem na Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity.

Přidej komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..