Vydatné srážky na hřebenu Šumavy

Na Šumavu se dostavily v noci z pátku na sobotu trvalejší vydatné srážky, které vyvrcholily výraznými úhrny na návětrné části pohoří během pondělí. V celkovém součtu zde od páteční půlnoci do pondělního večera napršelo na některých místech i znatelně přes 100 mm. Podobný úhrn neměla prakticky žádná meteorologická stanice Šumavy za celý letošní červenec, který je zde mnohde v průměru srážkově nejbohatším měsícem roku.

Srážkové pole v posledních dnech zasáhlo prakticky celou republiku, z počátku byly vydatné srážky na SV našeho území, jak dobře avizovala výstraha ČHMÚ. V souvislosti s vývojem počasí se ani vyšší úhrny srážek na opačném konci (JZ Česka) nepředpokládaly, viz upravená výstraha ČHMÚ z neděle.  Z neděle na pondělí se ovšem srážkové pole přetočilo, což znamenalo pro Šumavu díky svému postavení a orografii intenzivní vypadávání srážek na hraničním hřebenu. Naopak v závětrné části Šumavy směrem do vnitrozemí srážky významně ubývaly podobně, jako jsme zvyklí při jejich charakteru v chladnější polovině roku (referovali jsme například zde). Silný déšť v pramenných oblastech Vltavy a Otavy způsobil během pondělka i znatelné vzestupy hladin většiny přítoků. Díky předchozímu suchému období a vysoké retenci vody v povodí se však stavy nedostaly výše než krátkodobě na 1. stupeň povodňové aktivity (a to jen na horní Otavě – viz grafy z vodoměrných stanic ČHMÚ níže), jak by se dalo při podobně vysokých úhrnech během tří dnů jindy předpokládat.

Nejvyšší úhrn srážek 130 mm a více zaznamenaly v oblasti Šumavy během soboty a neděle až do pondělních 20:00 h SELČ stanice na návětrných vrcholech Grosser Arber, Blatný vrch a V Koutě. Naopak náš nejvyšší vnitrozemský vrchol Boubín se musel za stejné období pří této situaci spokojit pouze s 50 mm. Nejvyšší standardní denní úhrn (v termínu 08 – 08 h SELČ) jsme registrovali do pondělního rána na stanici Blatný vrch se srážkovou výškou 75 mm, na Velkém Javoru (Grosser Arber) pak meteorologové naměřili denní úhrn 80 mm. Vydatné srážky prostřednictvím jejich konkrétních nejvyšších úhrnů naměřených na meteorologických stanicích za celé uvedené období (68 hodin) uvádíme níže v tabulce, průběh srážek pak dále v podobě grafů z vybraných stanic. Z křivky teploty vzduchu je také zřejmé, že se vzhledem k probíhající první dekádě srpna poměrně nezvykle znatelně ochladilo, kdy v pondělí ráno bylo na Plechém nebo Velkém Javoru při dešti jen 4,5 °C a teplota přes den nepřesáhla 5,2 resp. 5,7 °C. Na Velkém Javoru se dle zdrojových dat DWD jedná o druhý nejchladnější den s datem 7. srpna od počátku měření. Chladnější byl tento den pouze v roce 1987, kdy teplota nevystoupila nad 4,4 °C.