Zásoba vody ve sněhu je letos nízká
Jan Procházka
Foto: Jan Procházka a Radek Thér
Na přelomu klimatologické zimy a nastupujícího jara je v horských oblastech větší pozornost věnována zásobám vody ve sněhu jak z hlediska hydrologických hodnocení, tak pro začátek vegetační sezóny. Nejen v případě Šumavy je letos aktuálně sněhu velmi málo, na mnohých lokalitách už nesouvislý nebo žádný, proto je celková zásoba vody ve sněhu letos nízká. Odpovídaly tomu i počet hodnocených lokalit a konkrétní výšky sněhové pokrývky ve sněhovém přehledu z 3. března.
Měření jak výšky sněhu, tak jeho vodní hodnoty je prováděno po celou zimní sezonu. Průběžné hodnocení sněhu a zásob vody ve sněhu v rámci Česka je k dispozici na webu ČHMÚ. na Šumavě jsme hodnocení provedli a prezentovali naposledy po první únorové dekádě (článek: Únorový sníh, mráz a běžky na Šumavě). Měsíční ohlédnutí za sněhem ohledně výšky a prostorového rozložení hodnotíme i prostřednictvím klimatologických map, konkrétně např. za měsíce prosinec a leden. Letošní zimní sezonu z pohledu sněhu ovlivnilo několik výrazných oblev, za zmínku stojí tradiční vánoční obleva nebo obleva po polovině února. Tomu odpovídají i současné rozložení a charakteristiky sněhu na Šumavě.
S počátkem března jsme se opět vypravili za monitoringem sněhu a měřením sněhových charakteristik, s ohledem na současnou situaci to mělo větší význam jen v těch nejvyšších polohách Šumavy. Ale i tam je velká nerovnoměrnost výšky a vlastností sněhu, odpovídající spíše polovině dubna, než začátku března. Např. na hřebenu Trojmezné, mezi Třístoličníkem a Plechým, jsou velké rozdíly mezi návětrnými osluněnými svahy bavorské, resp. rakouské části hřebene, a českou stranou. Zatímco z osluněných svahů Třístoličníku (Dreisessel) leze místy tráva, na české straně chráněné před větrem je mezi 50 a 70 cm sněhu a zásoby vody ve sněhu přes 200 mm, tzn. 200 litrů vody na jeden metr čtvereční. Aktuální stav sněhové pokrývky i měření mezi Třístoličníkem a Plechým dokumentují níže ranní snímky ze 4. března. Tradiční „jarní“ nerovnoměrnost jsme zaznamenali např. na známém vrcholu bavorské strany Šumavy, na Luzném, kde na jedné straně převažují holé kameny, zatímco východní svahy vrcholu jsou pod sněhem (viz. snímek pod článkem). Na měrném profilu u hraničního chodníku v sedle Luzného zvaném Markfleck, kde nepůsobí tolik vítr jako na Luzném, jsme dnes zaznamenali průměrnou výšku sněhu 70 cm. Tedy podobně jako je tomu na více místech Trojmezné nebo nedalekém Blatném vrchu. S nižší nadmořskou výškou a dále do vnitrozemí se výška sněhu snižuje, okolí Březníku, Černé hory, Pramene Vltavy disponuje cca 40 cm vysokou pokrývkou, louky mezi Kvildami mají na slunných místech sněhu už jen do 10 cm.
V meziročním porovnání je zásoba vody ve sněhu v této době i v nejvyšších polohách velmi nízká, na hraničním hřebenu Šumavy poloviční až třetinová, než bývá obvyklé. Například na meteorologické stanici Plechý bylo vloni ke konci února zaznamenáno 540 mm vodní hodnoty sněhu – při výšce sněhové pokrývky 120 cm, letos je to jen 242 mm – při výšce sněhové pokrývky 63 cm.
